Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 395:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
395 - Opylení děje se způsobem, jak vylíčen byl v povšechných znacích (str. 344). Sedne-li totiž na květ hmyz, hledající na dně medovinu, sehne křídla kor. i člunek, následkem čehož čnělka a prašníky z člunku vyniknou a otírají se hmyzu o břicho. Přestane-li tlak na křídla, vracejí se čnělka i prašníky opět do člunku, tak že návštěva květu může býti se zdarem opakována několikráte. Poněvadž blizna vyniká nad prašníky, dotkne se břicha hmyzího dříve nežli prašníky a otře o sebe pyl, který přinesl hmyz z jiného květu. Dle Kernera stává se někdy též opylení pylem vlastním. Roste hojně u cest, na mezích a stráních. Celá rostlina hořce chutná a (zejména sušená) příjemně voní, což pochází od těkavého oleje - kumarinu, jímž všecky části, zvláště však květy jsou proniknuty. Užívá se jí v lékařství — úbytní koření — dává se do šatstva proti molům, míchá se usušená a rozemletá do šňupavého tabáku; také ji pěstují (na př. v Anglii) jakožto píci pro koně. Včely nalézají ve květech této i následujících druhů hojné pastvy. 2. K. bílá (M. albus Desr.), podobá se úplně předch., má však květy bílé, s pavézou značně delší křídel. Také roste na podobných místech jako k. lékařská, ale jest celkem vzácnější. Kvete od června do srpna. 3. K. vysoká (M. altissimus1 Thuill, M. macrorhizus2 Koch - obr. 629 A) podobá se též velice k. lékařské, od které hlavně jen tím se rozeznává, že má lodyhy štíhlejší, chudovětevné a většinou přímé, lístky užší a všecky plátky žluté koruny asi stejně dlouhé. Lusky jsou přitiskle chlupaté a později načervenalé. Jinak platí o ní vše, co o kom. lékařské. Roste na vlhkých lukách a v příkopech, v Čechách hlavně v nížině polabské, v kraji jičínsko-boleslavském, v poříčí Ploučnice, Bělé a střední Ohře, na Moravě a ve Slezsku porůznu v některých okresích. 4. K. zubatá (M. dentatus Pers. - obr. 629 B) podobá se jako obě předch. též velice k. lékařské, od níž liší se palisty (b) na spodu rozšířenými a zubatými. Květy, rozvíjející se od července do září, jsou skoro nevonné a k lékařským účelům se nehodí. Roste nejraději na lukách a v bařinách hlavně ve středním a záp. Polabí, kraji teplicko-žateckém a na slaných půdách nížin střední i jižní Moravy. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |