Na této straně začíná článek o rostlině:
Tolice nejmenší - Medicago minima
Komonice lékařská - Melilotus officinalis

- 394 -

v polohách vysokých, kde květy a plody mrznou, stává se po způsobu některých jiných rostlin rostlinou vytrvalou.

6. T. nejmenší (M. minima Desrouss. - obr. 627) má lodyhu obyčejně položenou, listy podobné jako předch., ale drobnější a jest všecka chlupatá. Drobounké, žluté kvítky, rozvíjející se v květnu a červnu, spočívají na konci úžlabních, nepříliš dlouhých stopek pouze po 1—5 a vyvinují se v lusky závitkovitě stočené a háčkovitými ostny posázené, tak že mají vzhled ježatých kuliček.

Roste na travnatých pahorcích a výslunných stráních, v Čechách zejména v širším okolí pražském, v středním a západním Polabí, v Krkonoších, horách Jizerských, v poříčí Ploučnice, Bělé, střední Ohře a dolní Berounky, jakož i porůznu ve střední a jižní Moravě.

Rod 9. Komonice¹ (Melilotus,² Steinklee) shoduje se s tolicí, má však 1—2semenný lusk rovný, buď nepukavý nebo nedokonale pukavý.

U nás rostou 4 druhy:

1. Komonice¹ lékařská (Melilotus² officinalis Desr. — obr. 628) má vřetenovitý, 2letý kořen, z něhož vyhání až 1 m vysoké lodyhy, rozvětvené hned zdola ve vystoupavé, štíhlé větve. Trojčetné listy mají úzké, celokrajné palisty a skládají se z vejčitých, ostře pilovitých lístků, z nichž konečný má mnohem delší řapíček nežli oba postranní.

Vonné, žluté květy (F), rozvíjející se hlavně až v měsících letních, jsou sestaveny do tenkých, řídkých, klasovitých hroznů úžlabních; mají pavézu a křídla asi stejně dlouhá, ale křídla delší člunku a tyčinky dvojbratré. Vejčité, smačknuté, lysé, při uzrání svraskalé lusky (f) obsahují po 2 semenech a dozravše opadávají na zemi, nepukajíce.

¹) Pol. komonica znamená byliny, které žerou rádi koně (= malorus. komoň), zvláště jetel, štírovník.

²) Z řec. μέλι = med + λωτός = jetel, štírovník atd. (viz rod 11.)