Na této straně začíná článek o rostlině:
Jetel zlatý - Trifolium aureum
Jetel kaštanový - Trifolium spadiceum

389 -

se kryjících, žlutých a již za květu suchomázdřitých kvítkách (F), které mají lžicovitou, podél rýhovanou pavézu a odstálá křídla. Po odkvetení koruna trochu zhnědne, uschne a uzavírajíc s kalichem malý lusk, slouží za létací přístroj.

Roste hojně na polích, mezích, lukách a v lesích.

Vyskytuje se u nás ve 2 odrůdách, které považují někteří botanikové za samostatné druhy. Jsou to :

α. J. polní větší (T. ag. majus Koch, T. campestre Schreb. — obr. 618) s lodyhou většinou přímou a poměrně velikými, zlatožlutými hlávkami, které maji asi tak dlouhé stopky, jak dlouhé jsou listy, z jejichž úžlabí vyrůstají.

ß. J. p. menši (T. ag. minus Koch — obr. 619) s lodyhami obyčejně položenými a s citronově žlutými, drobnějšími hlávkami, jejichž stopky bývají hodně delší listů mateřských.

Roste nejraději na lukách, průhonech a v lesích.

16. J. zlatý (T. aureum Poll., T. agrarium Autt. — obr. 620) podobá se vnějškem oběma předch., bývá však statnější, má lístky podlouhle vejčité a všecky stejně kratičce řapíčkaté. Zlatožluté koruny později zhnědnou.

Roste na pokraji lesův, na suchých lukách a stráních. Kvete v červnu a červenci.

17. J. kaštanový (T. spadiceum L. — obr. 621) rozeznává se od předch. druhů, jimž vnějškem dosti se podobá, hlavně tím, že má hořejší listy lodyžní skoro vstřícné a květní hlávky většinou po jedné na konci lodyhy, zřídka bývají hlávky 2—3 na téže lodyze. Zlatožluté koruny znenáhla zhnědnou do kaštanova, činíce