Na této straně začíná článek o rostlině:
Jetel malokvětý - Trifolium parviflorum [= Jetel otupený - Trifolium retusum]
Jetel polní - Trifolium agrarium [= Dětel zlatý - Chrysaspis aurea]

3S8 -

stopek. Kvítky, rozvíjející se od máje do července, jsou skoro přisedlé -jsouť stopky jejich kratší nežli trubka kališní — a mají koruny bílé, sušením žloutnoucí.

Roste ve světlých lesích a na suchých lukách dosti hojně. V jižní Evropě jej také pěstují na polích.

14. J. malokvětý (T. parviflorum Ehrh. obr. 617) jest jednoletá, útlá, nanejvýš 2 dm vysoká bylinka s rozvětvenou, přímou lodyhou, jejíž listy mají suchomázdřité palisty a skládají se z vejčitých, drobně pilovitých lístků. Drobné hlávky květní, objevující se v květnu a červnu na koncích úžlabních stopek, jsou složeny z kratičce stopkatých kvítků (F), které mají bílé koruny asi zdéli nebo kratší kalicha, později se sklánějí dolů a zbarvují se červenavo-hnědě.

Roste ve střední části Čech a v krajině teplicko-žatecké, jakož i v okolí znojemském na Moravě nejraději u cest, na mezích a suchých stráních.

15. J. polní (T. agrarium Poll., T. procumbens Autt. - obr. 618 a 619) jest jednoletá nebo 2letá bylinka, 1-2 dm vysoká, jemně srstnatá a často na lodyhách nachově naběhlá. Krátce řapíkaté listy jsou vesměs střídavé, mají vejčité palisty a skládají se ze 3 srdčitě vejčitých, na hořejším (širším) kraji drobně zoubkovaných lístků, z nichž prostřední má 3-4krát tak dlouhý řapíček jako lístky postranní.

Kulovaté květní hlávky vyrůstají od června až do října po stranách lodyh na prostředně dlouhých stopkách z úžlabí listův a obsahují po 20-40 střechovitě