- 374 -

při tom i oba vedlejší lístky se poněkud stáčejí. Na noc sklánějí se lístky dohromady ve směru opačném (dolů), aby se zabránilo vyzařování tepla do chladného vzduchu.

Z palístečků roní se v době květu sladká šťáva; někteří se domnívají, že účelem jejím jest, aby bezkřídlý hmyz (na př. mravenci) byl touto šťávou upoután a nelezl dále do květů.

Květy, obyčejně bílé nebo narůžovělé, vyrůstají od května do září většinou po 2 na stopkách po stranách společné, úžlabní osy, skládajíce 5—8květé hrozny, jež délky listů, z jejichž úžlabí vyrůstají, nikdy nepřesahují. Mají 2pyský kalich a nesouměrnou korunu, anoť levé její křídlo jest o něco větší křídla pravého. Člunek, přirostlý dole ke křídlům, jest hlemýžďovitě stočen a ukrývá kromě 10 dvoubratrých tyčinek dlouhou, taktéž hlemýžďovitě stočenou čnělku (l), která jest pod bliznou (n) porostlá chloupky. Sedne-li do květu větší hmyz, aby na dně jeho vyssál medovou šťávu, sehne tlakem svého těla křídla a s nimi též člunek (c), následkem čehož čnělka z člunku vynikne a otře pyl, jejž na ni zralé prašníky již dříve byly vysypaly, hmyzu na hlavu a sosák. Navštíví-li pak hmyz jiný květ, otírá tento pyl o jeho bliznu a tím ji zúrodňuje. Dle pozorování Knuthových mohou však blizny zúrodniti se též pylem vlastním.

Lusk, s počátku mezi semeny dužnatý, jest hladký a obsahuje ledvinkovitá (ale též až skoro zcela kulatá) semena nejrozmanitějších barev.

Při klíčení vystupují dužnaté dělohy nad zemi, ale brzy opadají.

Na koříncích bývají jako u jiných motýlokvětých bělavé hlízky zvíci špendlíkových hlaviček, jejichž význam vysvětlen byl u hrachu (str. 347).¹

Pěstuje se v četných odrůdách pro dužnaté, jedlé lusky a výživná semena v zahradách i na polích. Jest původu jihoamerického, jak oproti De Candollovi, -který vlast fazole udává ve Vých. Indii - zjistil Wittmack.

Pocházeje z daleké Ameriky, fazol nemá u nás mnoho škůdců z říše živočišné.

Z cizopasných hub, které zaviňují rozličné choroby na listech, lodyhách i plodech, jsou nejrozšířenější:

Gloeosporium Lindemuthianum Sacc. — obr. 600) — vytváří na nezralých luskách nepravidelné, hnědé, černě a pak žlutočerveně vroubené, uprostřed vpadlé skvrny.

Sclerotinia Libertiana Fuck. — vyvinuje na všech částech, zejména na lodyhách, řapících a luskách bílé, plísňovité chomáčky a uvnitř lusek, na zrnech vedle bílých chomáčků černé výtrusnice. Následkem toho rostlina vadne a odumírá.

Uromyces appendiculatus Lev. — činí na listech, lodyhách i plodech drobné, hnědé skvrny a na rubu listů malinké chomáčky z bělavých, kulovatých výtrusnic.

Ascochyta pisi Lib. — vytváří jako u hrachu (viz str. 349) na listech i jiných částech veliké, okrouhlé, hnědočervené skvrny s tmavou obrubou.

¹) Obrazec viz v Slovníku terminolog. sv. I. při hesle mykodomatie.