Na této straně začíná článek o rostlině:
Vikev huňatá - Vicia villosa
Vikev pestrá - Vicia varia [= Vikev olysalá - Vicia glabrescens]
Vikev velkokvětá - Vicia grandiflora

- 367 -

11. V. huňatá (V. villosa Roth. — obr. 588) podobá se též velice v. ptačí, jest však jednoletá nebo dvouletá a všecka huňatá. Nejlépe však poznává se dle pavézy, která má čepel (c) jen asi s polovici tak dlouhou jako nehet.

Roste nejraději v polním osení, ale též na kamenitých, výslunných trávnících i v křovích, v Čechách zejména v Polabí, v kraji jičínsko-boleslavském, v poříčí Ploučnice, Bělé a střední Ohře, jakož i v krajině budějovicko-třeboňské, na Moravě v části střední a jižní, a roztroušeně i ve Slezsku. Kvete od června až do září.

12. V. pestrá (V. varia Host.) shoduje se ve všem s v. huňatou, za jejíž odrůdu ji také někteří považují (V. villosa β glabrescens Koch.); bývá však jen řídce porostlá chloupky a na lodyze skoro lysá, má krátké hrozny, jejichž květy rozvíjejí všecky současně, kdežto u v. huňaté jsou spodní květy již odkvetlé, když nejhořejší se začínají rozvíjeti.

Pestrou slove odtud, že fialové koruny mají bělavá křídla. Jest známá od Karl. Varů, kamž zavlečena byla nejspíše z Bavor, kdež jest dosti hojná, a z travnatých návrší pod Milešovkou proti Velemínu, kde ji poprve r. 1889 sbíral dr. Jos. Velenovský; na Moravě byla pozorována u Mor. Třebové a Jindřichova. Kvete v červnu a červenci.

13. V. velkokvětá (V. grandiflora Scop., V. sordida¹ W. K. —· obr. 589) jest jednoletá, má listy složené ze 4—7 jařem srdčitě vejčitých lístků a veliké,

¹) Lat. sordidus = špinavý, vzhledem k barvě koruny.