Na této straně začíná článek o rostlině:
Vikev ptačí - Vicia cracca
Vikev tenkolistá - Vicia tenuifolia

366

rozvíjející se v měsících letních, mají bílé, bledofialově žilkované, vonné koruny a dospívají v lysé, válcovité lusky s černými semeny.

Roste ve vlhkých, horních lesích, na lesních lukách a mýtinách, v Čechách hlavně v Brdech a nejdolejším poříčí Berounky, v krajích sudetských, v horách Krušných a v Šumavě, na Moravě po různu po celém území, i ve Slezsku.

9. V. ptačí (V. cracca¹ L. - obr. 587) vyhání z plazivého oddenku, při jehož kořenech bývají drobné, prstnatě dělené hlízky (mykodomatie²), až přes 1 m dlouhé, plazivé nebo popínavé, brázdité lodyhy s listy většinou 9—11jařmými; lístky jejich jsou úzce kopinaté, měkkou bodlinkou zakončené a jako celá rostlina přitiskle pýřité. Poslední (nejvyšší) lístky však se přeměňují v rozvětvené úponky, jimiž se rostlina přidržuje rostlin sousedních. Střelovité palisty jsou celokrajné.

Květy, sestavené v husté, úžlabní hrozny, mají modrofialové koruny, jejichž pavéza má čepel jen asi tak dlouhou jako nehet. U rostlin ve vysokých, studených polohách rostoucích bývají koruny temnější (srovn, s vikví plotní na str. 361).

Lusk (f), až 3 cm dlouhý a 6 - 10 mm široký, obsahuje černá semena, která jsou, jako semena vikví vůbec, oblíbenou potravou mnohých ptákův.

Roste hojně u cest, na lukách, v křovištích a na polích. Kvete hlavně až v měsících letních.

Na Rehhornu v Krkonoších vyskytuje se útlejší odrůda s kratšími listy a kratšími, hustými, květními hrozny, ale většími, krásně sytě fialovými korunami, již Čelakovský (sbírav ji poprve r. 1880) pojmenoval v. horskou (V. cr. β. alpestris).

10. V. tenkolistá (V. tenuifolia Roth.) podobá se vnějškem velice vikvi ptačí, od kteréž poznává se hlavně dle těchto známek: má tuhou, přímou lodyhu, stopky hroznů květních obyčejně delší nežli jsou listy, z jejichž úžlabí vyrůstají, čepel koruny dvakrát tak dlouhou jako nehet a lusky sotva 5 mm široké.

Vyskytuje se řidčeji nežli v. ptačí na keřnatých, lesnatých návrších, v lesích, a na hlinitých rolích: v Čechách hlavně v části střední, v poříčí Labe, Jizery a Ploučnice, jakož i v horách Krušných, na Moravě roztroušeně v rovinách a nízkých předhořích. Kvete o něco dříve (již v květnu a červnu).

1 ) Z řec. κράζω = krákám; semen její požírají rádi někteří (zvláště prý krákající) ptáci.

2 ) Bližší vysvětlení v terminolog. Slovn. ve sv. I.