Na této straně začíná článek o rostlině:
Hrachor bahenní - Lathyrus paluster [= Hrachor bahenní - Lathyrus palustris]

352 -

lounko nesouměrnou korunu, na hřbetní straně pavézy nazelenalou. Koruna však brzy vadne a při tom se kalně zbarvuje.

Smačknutá čnělka, dole velice tvrdá, skoro dřevnatá, jest pod pravým úhlem zkroucená, tak že původně vnitřní, vousatá její strana leží v levo, strana původně vnější, lysá v pravo.

Dlouhé, lysé lusky (f) obsahují svraskalá semena (z), která jsou z polovice obdána pupkem. Zralý lusk poltí se ve 2 chlopně, jež se za suchého počasí tak silně zkrucují, že semena odletují daleko od rostliny.

Roste místy hojně na pokraji lesův a na křovinatých stráních. Poněvadž se daří i v nejšpatnější půdě a poskytuje dobrou píci dobytku, odporučuje se k pěstování.

Na některých místech vyskytuje se odrůda se široce křídlatými řapíky — křídla jejich jsou tak široká jako u lodyhy — a s lístky nikoli dlouze, nýbrž tupě zakončenými, ale hrotitými — h. šírolistý (L. platyphyllus Retz. — obr. 366 N). Pavéza jest uvnitř růžová, kdežto u vlastního h. lesního — jemuž se pak jakožto odrůdě říká h. úzkokřídlý (L. s. angustifolius) — jest pavéza uvnitř kalně nachová.

4. H. bahenní (L. paluster L. — obr. 567) vyhání z plazivého, dlouhočlenného oddenku přes ½ m vysokou, jednoduchou, hustě listnatou lodyhu, která jest u kořene tenká, položená a bezkřídlá, ale výše přímá a široce křídlatá. Listy jsou 2-4jařmé, složené z travozelených lístků dlouze kopinatých, mají poměrně