![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 351:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
- 351 - Květy (F), rozvíjející se hlavně až v měsících letních, jsou sestaveny po 3—12 v úžlabních, dlouze stopkatých, jednostranných hroznech. Mají 5zubý kalich, citronově žlutou korunu, 2bratré tyčinky, jejichž nesrostlé části nitek jsou asi stejně dlouhé, a podlouhlý, vícesemenný semeník (p) se čnělkou (l) ke konci se hřbetu smačknutou a na straně vnitřní, k semeníku obrácené, chlupatou. Tím, že jest čnělka smačknuta se hřbetu, liší se hrachor od hrachu, který má čnělku smačknutou se stran. Opylení děje se podobným způsobem jako u hrachu; ačkoli však vousatá čnělka a blizna jsou pylem téměř obaleny, přece zdá se opylení pylem vlastním býti vyloučeno, anať blizna stává se zúrodnění schopnou až tehdy, když povrch její drsným tělem hmyzím byl rozedřen. Tenké, dlouhé lusky (f) obsahují kulovitá, hladká a hnědě mramorovaná semena, jejichž dělohy při klíčení zůstávají v zemi (jako u hrachu, čočky a vikve). Zralý lusk poltí se ve 2 chlopně, které — jako u většiny rostlin motýlovitých — se zkrucují a semena odvrhují dále od rostliny. Roste hojně na lukách, v křovištích a na mezích, skýtaje jako všecky druhy hrachoru dobré píce dobytku a vydatné pastvy včelám. Semena jsou oblíbenou potravou drůbeži a holubům. 2. H. hliznatý neboli ořeší,1 halucha (L. tuberosus L. — obr. 565) má při oddenku hlízy (h) zvíci lískových oříšků, hranatou (nekřídlatou) lodyhu popínavou nebo položenou, lístky jednojařmé (složené ze 2 lístků vejčitě podlouhlých), s úzkými, polostřelovitými palisty a květy nachové, vonné, poněkud nesouměrné, sestavené v úžlabních hroznech po 3-5. Roste hojně jako plevel na polích, ale v jižních Čechách chybí. Kvete jako předch. hlavně až v měsících letních. Hliz možno syrových i vařených pojídati; někde jimi krmí vepřový dobytek. Tataři připravují prý z nich jako z bramborů oblíbené pokrmy. 3. H. lesní (L. silvester L. - obr. 566) vyhání z vytrvalého oddenku až přes 1 m dlouhé, rozvětvené, poléhavé a popínavé, široce křídlaté lodyhy s jednojařmými, travozelenými listy, které mají úzce křídlatý řapík, dlouze kopinaté, špičaté lístky, úzké palisty (užší než lodyha) a rozvětvené úponky. Květy, rozvíjející se v červenci a srpnu, jsou sestaveny ve dlouze stopkatých, úžlabních hroznech po 4-8; mají 5zubý kalich, jehož 3 dolejší zuby jsou z trojhranného spodu šidlovité, okrouhlými choboty od sebe oddělené a prostřední z nich jest nejdelší (2krát tak dlouhý jako zuby hořejší), a masově červenou, ma- 1) Srovn. chorv. orašak. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |