Na této straně začíná článek o rostlině:
Hrách setý - Pisum sativum

- 346 -

Rod 1. Hrách¹ setý (Pisum² sativum Poir, Erbse — obr. 558) jest jednoletá, obyčejně sivě ojíněná a lysá bylina s chabou lodyhou a střídavými listy. Ojínění lodyhy a listů pochází od jemného povlaku voskového a má za účel chrániti rostliny od pomokření; k vosku totiž voda nelne a proto také ani průduchů, jimiž rostlina transpiruje, neucpává, tak že výměna plynů se nikdy nepřerušuje.

Sudozpeřené listy skládají se ze 2-3 jařem okrouhle vejčitých, celokrajných lístkův a mají veliké, na dolním kraji zubaté palisty (b); úkolem jejich je chrániti nevyvinutý, mladý pupen, jenž se s počátku v nich ukrývá. Vykonavše tento úkol, palisty neopadávají jako u jiných rostlin, ale rozloživše se do plochy, konají rostlině

tytéž služby jako pravé listy. Na konci vybíhá hlavní řapík v rozvětvenou úponku, kterouž zachycuje se rostlina sousedky, aby nemusila chabou lodyhou ležeti na zemi. Co do významu morfologického dlužno rozvětvené úponky považovati za přeměněné poslední lístky lichozpeřených listů.

Veliké květy, rozvíjející se od května do srpna, stojí po 1—2 na koncích úžlabních, hladkých větévek, které dle některých biologů mají úkolem zamezovati

1 ) Vyskytuje se i v jiných slovanských jazycích, na př. pol. groch, chorv. grah, hromac atd. Bylť hrách u Slovanů zasvěcen Perunovi, bohu hromu (rus. grochot = rachot.)

2 ) Tímto jménem (lat. pisum, řec. πίθου, celt. pis) nazývali hrách již starověcí národé.