Na této straně začíná článek o rostlině:
Škumpa jirchařská - Rhus coriaria [= Škumpa koželužská - Rhus coriaria]

- 305 -

chlupy, kdežto stopky plodní jsou skoro lysé, nebo jen krátce chlupaté. Poněvadž zralé plody neopadávají od svých stopek, ale ulomí se s nimi vždy celá část květenství (m), jest patrno, že prodlužující se chlupaté stopky opadalých květů jsou k tomu, aby je vítr roznášel po krajině a takto plody od rostliny mateřské daleko rozšiřoval.

Jest domovem v jižní Evropě, zejména v Řecku. U nás sází se v sadech; na Štatské hoře v Dol. Rakousích při moravských hranicích a také prý v okolí Znojma roste zplaněle. Kvete jako předch. v červnu a červenci. Obsahuje v kůře i dřevě žluté barvivo, jímž možno barviti vlnu, hedvábí i kůži. Dříví hodí se na jemné práce truhlářské.

Kromě uvedených škump sázívá se někdy v sadech pro okrasu ještě také :

4. Škumpa jirchařská neboli škumpina (Rh. coriaria L., Gerber-Sumach — obr. 499) s listy 5—7-jařmě lichozpeřenými, jejichž elliptičné, hrubě pilovité lístky jsou na rubu plstnaté a společný řapík je křídlatý. Květy jsou v klubkatých, zelenavě žlutých latách. Jest domovem v jižní Evropě, kde plodů užívají jako koření. Listů ar mladých větví upotřebuje se v jirchařství k vydělávání saffianu a korduanu.