![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 304:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
- 304 - jediný svrchní semeník o 3 kulovatých, přisedlých bliznách, sedící na podplodním terči (obr. 495 t). Z jednopouzdrého semeníku, jenž obsahuje pouze jediné vajíčko vyrůstající přímo ze středu dna, vyvinuje se jednosemenná, bezšťávná peckovice (f). Sází se v sadech a někde, jako na př. u Ml. Boleslavi roste zplaněle. Pochází ze sev. Ameriky. Obsahuje žlutobílé, na vzduchu černající, jedovaté mléko a působí na kůži, dotýkáme-li se rostliny, červenou vyrážku; za parných dnů však již pouhým vypařováním působí závrať. Proto třeba, zvláště při trhání listů pro lékárny a při přesazování veliké opatrnosti; nejlépe jest dotýkati se jí v rukavicích. 2. Š. ocetná (R. typhina1 L., Hirschkolben-Sumach — obr. 496) jest keř nebo strom až 5 m vysoký, s listy lichozpeřenými, složenými z 8—10 jařem kopinatých, pilovitých, vespod sivých lístků. Dvojdomé květy, objevující se v červnu a červenci, jsou směstnány v hustých, konečných, zelenavě žlutých nebo hnědě nachových, huňatých latách. Pochází též ze sev. Ameriky jako předch. Sází se místy v sadech a roste na stráních (na př. v údolí Leskavy u Znojma) také zplaněle. Červenými, drsnými plody sesilují ocet a listů užívají v sev. Americe v koželužství. 3. Ruj2 (R. cotinus3 L., Perückenbaum - obr. 497) jest bohatě rozvětvený keř nebo malý stromek s listy jednoduchými, vejčitými, celokrajnými. Drobné, jednodomě nebo dvojdomé mnohomanželné, nazelenalé květy (F) stojí v konečných, bohatých latách a jsou téže povahy jako květy škumpy. Zajímavé jest, že z celého latovitého květenství jen několik málo kvítků dospívá v plody; všecky ostatní květy již jako poupata opadají a zbývají po nich jen stopky. Tyto stopky však se prodlouží a vyrostou na nich dlouhé, červené 1) Husté květenství připomíná poněkud květenství orobince (Typha.) 2) Utvořeno dle řec. ρους (lat. rhus); také v jiných slov. řecích, na př. srbštině a bulharštině tak slove. Dle Jungmanna rujouti [1. os. ruji] znamená rváti, trhati vlasy, což vzhledem k oddělujícím se, chlupatým větévkám květenství na tuto rostlinu dobře se hodí; srovn. též něm. Perückenbaum. 3) Jméno cotinus, řec. κότινος, vyskytuje se již u Plinia a Theophrasta, ale znamená u nich jinou rostlinu. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |