Na této straně začíná článek o rostlině:
Škumpa ocetná - Rhus typhina [= Škumpa orobincová - Rhus hirta]
Ruj - Rhus cotinus [= Ruj vlasatá - Cotinus coggygria]

- 304 -

jediný svrchní semeník o 3 kulovatých, přisedlých bliznách, sedící na podplodním terči (obr. 495 t). Z jednopouzdrého semeníku, jenž obsahuje pouze jediné vajíčko vyrůstající přímo ze středu dna, vyvinuje se jednosemenná, bezšťávná peckovice (f).

Sází se v sadech a někde, jako na př. u Ml. Boleslavi roste zplaněle. Pochází ze sev. Ameriky. Obsahuje žlutobílé, na vzduchu černající, jedovaté mléko a působí na kůži, dotýkáme-li se rostliny, červenou vyrážku; za parných dnů však již pouhým vypařováním působí závrať. Proto třeba, zvláště při trhání listů pro lékárny a při přesazování veliké opatrnosti; nejlépe jest dotýkati se jí v rukavicích.

2. Š. ocetná (R. typhina¹ L., Hirschkolben-Sumach — obr. 496) jest keř nebo strom až 5 m vysoký, s listy lichozpeřenými, složenými z 8—10 jařem kopinatých, pilovitých, vespod sivých lístků. Dvojdomé květy, objevující se v červnu a červenci, jsou směstnány v hustých, konečných, zelenavě žlutých nebo hnědě nachových, huňatých latách.

Pochází též ze sev. Ameriky jako předch. Sází se místy v sadech a roste na stráních (na př. v údolí Leskavy u Znojma) také zplaněle. Červenými, drsnými plody sesilují ocet a listů užívají v sev. Americe v koželužství.

3. Ruj² (R. cotinus³ L., Perückenbaum - obr. 497) jest bohatě rozvětvený keř nebo malý stromek s listy jednoduchými, vejčitými, celokrajnými. Drobné, jednodomě nebo dvojdomé mnohomanželné, nazelenalé květy (F) stojí v konečných, bohatých latách a jsou téže povahy jako květy škumpy.

Zajímavé jest, že z celého latovitého květenství jen několik málo kvítků dospívá v plody; všecky ostatní květy již jako poupata opadají a zbývají po nich jen stopky. Tyto stopky však se prodlouží a vyrostou na nich dlouhé, červené

¹) Husté květenství připomíná poněkud květenství orobince (Typha.)

²) Utvořeno dle řec. ρους (lat. rhus); také v jiných slov. řecích, na př. srbštině a bulharštině tak slove. Dle Jungmanna rujouti [1. os. ruji] znamená rváti, trhati vlasy, což vzhledem k oddělujícím se, chlupatým větévkám květenství na tuto rostlinu dobře se hodí; srovn. též něm. Perückenbaum.

³) Jméno cotinus, řec. κότινος, vyskytuje se již u Plinia a Theophrasta, ale znamená u nich jinou rostlinu.