Na této straně začíná článek o rostlině:
Chmerek ozimý - Scleranthus perennis [= Chmerek vytrvalý - Scleranthus perennis]
Chmerek prostřední - Scleranthus intermedius [= Chmerek prostřední - Scleranthus x intermedius]

299

Chmerek roční, nejrozšířenější polní plevel, vyskytuje se u nás v několika odrůdách, jejichž rozdíly jsou však velice nepatrné, pročež jich zde neuvádíme. Vnať jeho vařívají s octem a odvaru užívají proti bolení zubů. V Haliči a ve vých. Prusku žije na kořenech červec polský, který dává červené barvivo — „něm. košenillu".

2. Ch. ozimý (S. perennis L. -obr. 488) jest vytrvalý, jinak však

předcházejícímu velice podoben. Poznává se dle těchto znaků: má šedozelené lodyhy lysé nebo jen po jedné straně jemnými, kratinkými chloupky porostlé, pod uzly ve spodní části obyčejně načervenalé, ušty kališní zaokrouhleně tupé, kápovité, se širokým, bělomázdřitým okrajem (F), tyčinky skoro zdéli kalicha, obyčejně všechny plodné (obr. 489) a kalich po odkvetení zavřený (k).

Roste na podobných místech jako ch. roční, jsa u nás stejně hojný. Kvete od máje až do září.

3. Ch. prostřední (S. intermedius Kittel) jest nejspíše míšenec obou předcházejících. Shoduje se ve většině vlastností s ch. ročním, má však kališní lístky — na plodu zpříma odstálé — přitupé, trochu kápovité vyduté a mázdřitou obrubu na nich širší; tyčinky jsou asi 2krát kratší kalicha a mívají často zakrnělé prašníky.

Roste na polích a mezích mezi domnělými rodiči jen v některých krajinách; v Čechách v části střední, v Brdech, v krajině příbramské, teplicko-žatecké a krumlovské, na Moravě v části jižní, na př. u Slavonic v jz. cípu, u Popůvek blíže Brna i j. Dobou květu shoduje se s předch.