Na této straně začíná článek o rostlině:
Silenka hajní - Silene italica [= Silenka hajní - Silene nemoralis]

251 -

kopinaté a přecházejí ve květenství v listeny. Převislé květy, rozvíjející se v červnu a červenci, jsou sestaveny do jednostranné laty, jejíž pobočné, vstřícné osy vidlanovitě se rozvětvují. Mají trubkovitý, k hořejšku kyjovitě rozšířený kalich, 5 hluboce rozeklaných, bílých, vně trochu nazelenalých plátků se 2 špičatými zoubky mezi čepelí a nehtem, 10 tyčinek a na semeníku 3 čnělky.

Vedle obojakých květů vyskytují se též květy jednopohlavné a to v týchž poměrech jako u druhu předch. Květy rozvíjejí se teprve na večer mezi 8. a 9.

hodinou, lákajíce k sobě večerní motýly nejen bílou, i za soumraku z daleka viditelnou korunou,¹ nýbrž i příjemnou vůní, kterou v té době vydychují. Za dne jest květ sevřen, nevonný a následkem zelenavého rubu koruny málo nápadný (obr. 404). Každý květ rozvíjí se po 3 noci: v první noci jsou dospělé vnější tyčinky, druhé noci vnitřní tyčinky a třetí noci blizny. Tímto zařízením jest zajištěno zúrodňování pylem cizím.

Zralé, podlouhle vejčité tobolky otvírají se na vrcholku 6 zuby a to po způsobu jiných silenkovitých rostlin jen za slunečna; za deště se opět zavírají (obr. 405).

Roste hojně na suchých stráních a v hájích.

V okolí Prahy, Nymburka, Valče, Horažďovic, jakož i v lese u Adamova a Bosonoh na Moravě byla pozorována odrůda více méně lysá (S. glabra Schk.).

3. S. hajní (S. italica² Pers., S. nemoralis³ W. Kitt. - obr. 406) podobá se velice s. nící, má však květenství — latu složenou z vidlanů — všestranné, květy přímé a plátky kor. bez zoubků (pouze se 2 malými, nezřetelnými hrbolky).

¹) Srovn, s pozn. ⁴) na str. 240.

²) Lat. italicus = vlašský, ve Vlaších rostoucí.

³) Lat. nemoralis = hajní (od nemus = háj).