Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 250:
Na této straně začíná článek o rostlině:
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
250 braňuje, aby nepovolaný hmyz s krátkým sosákem, prokousnuv kalich, nemohl ze spodu vyssáti medové šťávy - 5 bílých nebo zelenavě (zřídka růžově) bílých, v poupěti střechovitě složených, hluboce rozeklaných a ve dlouhý nehet protáhlých plátků (c) 10 obdiplostemonických tyčinek a svrchní, trojčlenný (třemi plodolisty tvořený) semeník se 3 čnělkami (obr. 402). Pestík, tyčinky a plátky kor, jsou mnohem výše nežli kalich, sedíce na zvláštním plodonoši, který i jiným silénkovitým jest vlastní. Tobolka (obr. 401 f, f1) jest dole 3pouzdrá a nese na středním sloupku četná, ledvinkovitá semena; dozravši, otvírá se na vrcholku 6 zuby. Ačkoli jsou květy převislé, narovnávají se po odkvetení stopky jejich, tak že dozrávající tobolky stojí přímo. Jen tak mohou semena, klátí-li zralými, na vrcholku otevřenými tobolkami vítr, dále od rostliny se rozšiřovati. Za vlhkého počasí jsou zuby sevřeny za touže asi příčinou, jako u kohoutku (viz str. 242). Přenášení pylu obstarávají hlavně večerní motýlové, kteří dlouhým sosákem dostávají se na dno květu k medové šťávě; proto rozkvétají koruny až za soumraku. Někteří drobní motýlové vyhledávají však květy silenky také proto, aby do nich uložili vajíčka. Malé housenky vyžírají pak semena, ale poněvadž je semen velice mnoho, zůstane jich ještě vždycky dosti k zachování rostliny. Za to vykonávají tito motýlové silence dobré služby, přenášejíce pyl ze květu do květu. - Aby zúrodňování cizím pylem bylo lépe zajištěno, vyskytují se kromě obojakých květů také květy pestíkové, se zakrnělými tyčinkami a květy prašníkové, se zakrnělými pestíky; oboje tyto květy jsou pak buď na zvláštních rostlinách anebo se vyskytují na téže rostlině vedle květů obojakých, tak že se silenka nadmutá objevuje v paterých jedincích: 1. s květy obojakými; 2. s kv. pestíkovými; 3. s kv. prašníkovými; 4. s kv. obojakými a pestíkovými; 5. s kv. obojakými a prašníkovými. Roste hojně na suchých lukách a travnatých stráních. Kvete v měsících letních (ód června do srpna). V některých krajinách pojídají mladých listů této silenky jako salátu. Kořen její obsahuje saponin a užívalo se ho druhdy v lékařství. 2. S. nící (S. nutans L. — obr. 403) jest všecka krátce pýřitá a v hořejší části lodyhy trochu lepkavá, tak že drobný, bezkřídlý hmyz, od země po lodyze lezoucí, nemůže se ku květům dostati. Někdy však bývá také celá lodyha lysá. Listy přízemní jsou většinou elliptičné a znenáhla v řapík súžené, listy hořejší jsou |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |