Na této straně začíná článek o rostlině:
Růže Panny Marie - Lychnis coronaria [= Kohoutek věncový - Lychnis coronaria]
Kohoutek maltézský - Lychnis chalcedonica [= Kohoutek plamenný - Lychnis chalcedonica]

- 243

2. Růže Ρ. Marie neboli zahradní koukol (L. coronaria¹ Lamk., Agrostemma² coronaria¹ L. — obr. 391) podobá se velice koukoli polnímu, do jehož příbuzenstva ji Linné i jiní počítají; má však širší, hedvábitě huňaté, měkké listy a cípy kališní krátké. Hlavní příčina, že řadí se ke kohoutkům, spočívá v tom, že špinavě nachové plátky korunní mají mezi nehtem a čepelí 2 zoubky jako plátky kohoutku. Zralé tobolky (f) otvírají se 5 zuby, jež jsou protaženy v tenké, ohýbající se přívěsky.

Patříc květeně jihoevropské, pěstuje se zhusta v selských zahrádkách pro ozdobu a místy (na př. na stráni vrchu krále Otty u Karlových Varů) byla pozorována též pomíjivě zplanělá. Kvete teprve v červenci a srpnu.

V zahrádkách pěstují se pro okrasu kromě předcházejícího druhu ještě nejčastěji:

3. Kohoutek maltézský³ neboli plamenečnice (L. chalcedonica⁴ L. — obr. 392) má lodyhu i listy světle zelené, srstnaté a květy s hluboce dvojklanými, ohnivě červenými plátky, směstnané v hustém, konečném, vidlanovitém svazku. Roste planě v Malé Asii a v Sibiři.

1 ) Od lat. corona = věnec, poněvadž z ní starověcí Římané prý vili věnce.

2 ) Viz pozn. ⁴) na str. 247.

3 ) Maltézským slove odtud, že řád Maltézanů nosil kříž složený podle vzoru tohoto kvítka.

4 ) Chalcedonským se zove proto, že se k nám dostal z Chalcedonie.