- 242

Opylení děje se jako u většiny rostlin tohoto řádu tímto způsobem: S rozvitím koruny dospívá vnější kruh tyčinek a prašníky jejich postaví se zrovna naproti jícnu koruny, tak že hmyz (nejčastěji nějaký denní motýl) hledající na dně květu medové šťávy, otírá si pyl na hlavu a přenáší jej na blizny květů starších. Když se vnější tyčinky vypylily, prodlužují se a ohýbají ven, aby udělaly místo tyčinkám vnitřním, jejichž prašníky zatím dospěly. Posléze dospějí též blizny a šroubovitě se stáčejíce zatarasí vchod do květů v ten způsob, že hmyz noře sosák dovnitř květu musí se jich dotknouti. Poněvadž zůstává obyčejně něco pylu na plátcích korunních a ty se na noc zavírají, jest možné, že tento pyl otře se o dospělé blizny a zúrodní je. Aby však zúrodňování pylem cizím co možná se podporovalo, vyskytují se bud na téže rostlině vedle protandrických květů dokonale obojakých nebo na jiných zvláštních jedincích také květy zdánlivě obojaké a to jednak kv. pestíkové, s dokonale vyvinutým pestíkem, ale zakrnělými tyčinkami, jednak kv. prašníkové, s dokonale vyvinutými tyčinkami, ale se zakrslým pestíkem.

Plod jest jednopouzdrá tobolka (obr. 389 f) ve vytrvalém kalichu, chovající na vnitřním sloupku četná, ledvinkovitá semena.

Dozravši, otvírá se tobolka na vrcholku mezi čnělkami 5 zuby, které však jen za suchého dne se ohrnují na vnější stranu, aby semena, pohybuje-li rostlinou vítr, mohla býti od rostliny dále rozptylována (srovn. obr. 398 a 405). Za vlhkého počasí se zuby zavírají dovnitř, tak že semena z tobolky vypadávati nemohou; dostalať by se, jsouce navlhčena, všecka pod rostlinu, což by pro budoucí rostlinky nebylo výhodno. Semena (s) mají povrch svraskalý, aby při klíčení mohla dobře přilnouti k zemi.

Roste hojně na lukách. Obsahuje ostrou šťávu, proto bývá od většiny býložravých živočichů pomíjen.