Na této straně začíná článek o rostlině:
Silenkovité - Sileneae [= Hvozdíkovité - Caryophyllaceae]
Kohoutel luční - Lychnis flos cuculi [= Kohoutel luční - Lychnis flos-cuculi]

Řád XXIII. Silenkovité (Sileneae)

jsou byliny většinou vytrvalé, s uzlinatými lodyhami a vstřícnými, celokrajnými, bezpalistnými listy. Květy jsou obyčejně sestaveny do vidlanů, jež často skládají latu a přecházejí v posledních svých větvích ve vijany. Mají pravidelný, srostlolupenný, 5zubý nebo 5klaný kalich, 5plátečnou korunu, jejíž plátky jsou nehetnaté, 5 nebo častěji 10 tyčinek ve 2 kruzích, z nichž vnější kruh dospívá dříve (obdiplostemonie), a svrchní, vícečlenný (z několika plodolistů složený) semeník, který často sedí i s tyčinkami a korunou na zvláštním plodonoši, tak že kalich jest posunut značně dolů (obr. 395). Plod jest tobolka chovající na středním sloupku četná semena a otvírající se na vrcholku zuby; jen nadmutice (Cucubalus) má tobolky nepukavé, podobné bobulím. Semena mají — až na skrovné výjimky — zakřivený klíček stočený okolo bílku (obr. 399 s₁), v kteréžto vlastnosti shodují se se silenkovitými i následující 4 řády.

Řád silenkovitých zastoupen jest v naší květeně 12 rody, jež nejlépe roztříditi lze dle počtu čnělek. Soustavný přehled a zároveň klíč jest na str. následující.

Rod 1. Kohoutek (Lychnis,¹ Lichtnelke) má 5 čnělek a korunní plátky s pakorunkami; zralé tobolky otvírají se na vrcholku 5 zuby. Z naší domácí květeny patří sem pouze jediný druh; ale několik druhů cizozemských se pěstuje často v zahrádkách pro okrasu.

1. Kohoutek luční (Lychnis¹ flos cuculi² L., Coronaria³ flos cuculi³ A. Br., Kuckucksblume — obr. 389) vyhání z vytrvalého oddenku přímé, až přes ½ m vysoké, krátce a drsně pýřité lodyhy, které mají vstřícné, úzce kopinaté, celokrajné listy a rozvětvují se nahoře v latu, jejíž postranní osy stojí vstřícně (proti sobě) a představují vidlany; poslední větévky (osy) vidlanů přecházejí často ve vijany.

Květy, rozvíjející se hlavně v květnu a červnu, mají trubkovitý, 5zubý, lysý, obyčejně červeně naběhlý, podél žebernatý kalich (k) a 5 jasně nachových (zřídka bílých) plátků (c), které dlouhými nehty v úzkém kalichu drží těsně pohromadě. Čepele plátků jsou hluboce rozeklány ve 4 čárkovité ušty a na spodu, na rozhraní nehtu a čepele, mají 2 zoubky tvořící tak zv. pakorunku (c₁), kteráž trubku korunní ještě více prodlužuje, tak že medovou šťávu ze dna květu mohou vyssávati jen motýlové s dlouhým sosákem, zejména motýlové denní.⁴ Ty-

1 ) Plinius a Theophrast rozuměli slovem lychnis náš zahradní koukol (Agrostemma coronaria); od řeck. λύχνος = svítilna, poněvadž květy lze prý zdaleka viděti.

2 ) Viz pozn. na str. 243.

3 ) Lat. flos cuculi = květ kukaččin, poněvadž prý kvete, když se k nám vracejí kukačky.

4 ) Zajímavo, že druhy tohoto řádu rozvíjející se za dne a navštěvované motýly denními mívají květy červené, kdežto druhy za večera se rozvíjející a od motýlů večerních navštěvované mívají květy bílé, i v soumraku viditelné.