239 -

ve vnitřních úhlech pouzder po 1 vajíčku a nesoucí na vrcholku skoro přisedlou, terčovitou, v 6-9 laloků rozeklanou bliznu. Často vyskytují se ve květech pestíkových zakrnělé tyčinky a ve květech prašníkových zakrnělé pestíky; jako vzácnost byly též pozorovány květy dokonale obojaké.

Plod jest vícesemenná, kulatá, černá, červeně barvící, jedlá peckovička chuti mdle nakyslé.

Roste na rašelinných půdách a vlhkých skalách vyšších hor (Krkonošů, Rudohoří, Šumavy, Jeseníku a Beskyd). Sahá daleko na sever a poskytuje svými plody obyvatelům severním zdravého pokrmu i nápoje. Na kořenech jeho bývají mykorhizy (viz Term. slovn. sv. I.).