Na této straně začíná článek o rostlině:
Kakost lesní - Geranium silvaticum [= Kakost lesní - Geranium sylvaticum]
Kakost bahenní - Geranium palustre

- 204 -

Před deštěm a na večer ohýbají se stopky květní a koruny se poněkud zavírají, aby útlé ústroje uprostřed květu netrpěly deštěm, rosou a přílišným vyzařováním tepla do okolního vzduchu.

Květy kakostů (obr. 327) jsou protandrické, t. j. blizny rozvírají se až tehdy, když prašníky se už vypylily, tak že mohou býti zúrodněny pouze pylem mladšího květu. Aby se hmyzu, který na spodu vnitřních tyčinek hledá medové šťávy, tím spíše povedlo pylový prášek z květu mladšího na bliznu staršího květu přenésti, vykonávají tyčinky zvláštní pohyb. Když vnějších 5 tyčinek dospělo tak, že pyl se z nich může již vysypávati, vzpřímí se nitky jejich, čímž prašníky dostanou se do polohy, zrovna vedle blizny, která jest ovšem ještě nedospělá, zúrodněni neschopná. Brzy po té stane se totéž s ostatními 5 tyčinkami vnitřními, zatím co tyčinky vnější zaujmou bývalou svoji polohu. V obou případech otírá se pyl hmyzu na spodině těla asi v tom místě, kterým se pak dotýká ve starších květech rozvité blizny.

Roste hojně na lukách, v křovištích a u potoků.

2. K. lesní (G. silvaticum L. - obr. 328) podobá se velice k. lučnímu, má však stopky květní i po odkvetení přímé a podlouhle vejčité, fialové plátky kor. uvnitř nad krátkým nehtem vousaté, kdežto k. luční má plátky jen po straně nelitu vousaté. Nitky tyčinek jsou kopinaté, kdežto u kak. lučního jsou na spodu kruhovitě rozšířeny.

Roste v lesích a na lukách krajin hornatějších, v Čechách hlavně v poříčí dolní Berounky a dolní Ploučnice, v Jizerských horách, v Krkonoších, v Horách Krušných a na Šumavě, na Moravě v Jeseníku a Beskydách. Kvete jako předcházející od června do srpna.

3. K. bahenní (G. palustre L. - obr. 329) připomíná též kak. luční, má však lodyhu i stopky květní porostlé chloupky bezžláznými, zpět obrácenými, listy 5-7klané (rozdělené v laloky zářezy jen asi do poloviny čepele sahajícími) a květy o něco menší, s podlouhle vejčitými, nad nehtem brvitými plátky barvy fialově nachové. Dlouhé stopky květní ohýbají se po odkvetu dolů. Lístky kališní bývají namnoze 5—7žilné, kdežto u obou předch, druhů jsou 3žilné (nebo nezřetelně 5žilné). Kořeny bývají mrkvovitě naduřelé.

květých (na př. kak. nízkého, kak. měkkého a j.) semena ze zralých pouzder se nevymršťují, anať zralá pouzdra semeno těsně svírající rychlým zkroucením osin odskakují od rostliny celá.