Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 203:
Na této straně začíná článek o rostlině:
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
- 203 - 1. Kakost luční (Geranium pratense L. — obr. 326) vyhání z vytrvalého oddenku přímé, kolénkaté, nahoře vidlanovitě větvité lodyhy a dlouze řapíkaté listy přízemní, jejichž čepel jest dlanitě rozdělena v 5-7 úkrojků po kraji hluboce pilovitě vykrajovaných. Listy lodyžní podobají se l. přízemním, jsou však buď krátce řapíkaté nebo přisedlé; oboje mají na spodu řapíka úzké, suchomázdřité palisty. Květy, rozvíjející se od června do srpna, vyrůstají na konci bezlistých větévek (stopek) vždy po 2 (v 2květých vijanech), spočívajíce na stopkách, které po odkvetení se ohýbají dolů. Hořejší část lodyhy, stopky květní a lístky kališní jsou porostlé žláznatými chlupy, jimiž znesnadňuje se bezkřídlému hmyzu vstup k medovině, ukryté na dně květu. Kalich skládá se z 5 vytrvalých, podlouhle vejčitých, hrotitých lístků, se 3 podélnými žilkami, a koruna z 5 okrouhle vejčitých, kratičce nehetnatých, fialově modrých (zřídka lilákových nebo bílých) plátků. Tyčinek jest 10; mají nitky na spodu rozšířené a poněkud spolu srostlé. Postavením jsou tyčinky obdiplostemonické, t. j. stojí po 5 ve 2 kruzích (obr. 325) a to tak, že tyčinky vnějšího kruhu jsou postaveny před plátky korunní, tyčinky vnitřního kruhu před lístky kališní. Postupem přirozeným by tomu mělo býti naopak. Při dalším vývoji postaví se ovšem tyčinky do jednoho kruhu, ale vždy dospívají na dvakrát. Na spodu vnitřních tyčinek jsou medníky obsahující sladkou štávu. Svrchní pestík skládá se z 5pouzdrého, svrchního semeníku a zobanité čnělky nesoucí na vrcholku 5 nitkovitých blizen. V každém pouzdře semeníku jest původně po 2 vajíčkách (obr. 325), která jsou připevněna ve vnitřních úhlech; z těch však dospívá v semeno vždy jen jedno. Když plod uzrál, oddělují se jednosemenná pouzdra od sebe i od středního sloupku, a to zdola nahoru, zůstávajíce se sloupkem s počátku spojena pouze na vrcholku obloukovitě prohnutými osinami (obr. 326 f). Za parných dnů vzniknou na vnitřní straně pouzder skuliny, jimiž semena se vymršťují. Kdyby se osiny pouzder dříve obloukovitě nezkroutily, narážela by semena na vnitřní sloupek a padala by zrovna pod rostlinu; takto však mohou od rostliny daleko býti odmršťována.1) 1) Podobné zařízení při vymršťování semen mají i jiné velkokvětá druhy kakostů, kdežto u druhů malo- |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |