Na této straně začíná článek o rostlině:
Lípovité - Tiliaceae
Lípa malolistá - Tilia parviflora [= Lípa malolistá - Tilia cordata]

Řád XIV. Lípovité (Tiliaceae)

jsou stromy s šikmo srdčitými listy a pravidelnými květy, jež mají 5listý, opadavý kalich, 5plátečnou korunu, četné spodní, obyčejně 5bratré tyčinky a svrchní, původně 5členný (z 5 plodolistů složený) semeník, z něhož se vyvinuje zakrněním pouzder a jich vajíček 1—2semenná, nepukavá nažka (oříšek). Květy jsou sestaveny do vidlanů, jež společnou stopkou přirůstají ke kožovitému listenu.

Patří sem pouze rod lípa (Tilia), jíž u nás roste několik druhů jednak domácích jednak cizích.

1. Lípa¹ malolistá neboli jilmolistá (Tilia² parvifolia Ehrh., T. ulmifolia³ Scop., Winterlinde — obr. 301 a 302) jest strom s košatou, hustou korunou, jejíž mladé větve jsou dvouřadě porostlé řapíkatými, šikmě srdčitými, pilovitými, nanejvýš 4—7 cm dlouhými listy, které počínají rašiti v polovici května jsouce v mládí řasnatě složeny a chráněny blanitými, bledými palisty, jež ovšem záhy opadávají; mají 2—4 cm dlouhé řapíky, jsou po obou stranách lysé, na rubu nasivělé a tamtéž v úhlech žilek porostlé chomáčky rezavých chloupků.

Pod těmito chomáčky jsou dutinky, ve kterých obyčejně přebývají drobouncí roztoči (Tydeus foliorum a Gamasus repalidus); proto je nazval Lundström acarodomatie.⁴ Bližší úkol jejich není však dosud vysvětlen.

1 ) Jméno všeslovanské, souvisící s řec. λέπειν = loupati (λεπτός = jemný), vzhledem prý k lýku, jež v teninkých pentlicích lze odlupovati.

2 ) Tímto jménem nazývali lípu již starší Římané; prý místo ptilia, od řec. πτλόν = křídlo, vzhledem ke kožovitým listenům květenství.

3 ) Z lat. ulmus = jilm + folium = list.

4 ) Z řec. ακαρος = roztoč + δόμα = dům, obydlí.