Na této straně začíná článek o rostlině:
Ohnice (rod) - Raphanus [= Ředkev - Raphanus]
Ohnice - Raphanus raphanistrum [= Ředkev ohnice - Raphanus raphanistrum]
Ředkev - Raphanus sativus [= Ředkev setá - Raphanus sativus]

140 -

Rod 35. Ohnice¹ a ředkev² (Raphanus³) mají šešulovité plody napříč přehrádkovaná v několik pouzder; uzravše rozpadávají se tyto plody (struky) v jednosemenné články nebo zůstávají i potom v celosti.

1. Ohnice¹ (Raphanus³ raphanistrum⁴ L., Raphanistrum⁴ arvense⁵ Wallr., Ackerrettich - obr. 232) jest jednoletá, větvitá, odstálé řídce štětinatá polní plevel, mající spodní listy lyrovitě peřenodílné, hořejší nedělené, podlouhlé a zubaté. Květy, rozvíjející se v měsících letních, mají lístky kališní přitisklé (srovn. s hořčicí str. 119) a plátky korunní bledožluté (zřídka bílé) tmavšími žilkami síťkované. Šešulovité, růžencovitě zaškrcované plody (f) spočívají na lůžku krátkým plodonošem a zakončují se dlouhou, rovnou čnělkou (zobanem); příčné přehrádky rozdělují je v několik jednosemenných pouzder. Při uzrání neotvírají se prostranními chlopněmi, jak u valné většiny křížatých jest obyčejem, ale rozpadávají se v zaškrcených místech v jednosemenné, podél rýhované články; takovým plodům se říká struky. Semena mají kořínek uložený ve žlábků na hřbetě jedné dělohy; náleží tudíž ohnice i ředkev do skupiny žlábkokořenných (Orthoploceae⁶),

Ohnice roste hojně jako plevel na polích, zvláště v jižních Čechách, kde ji zovou „trýzelem". A poněvadž semena její zachovávají značnou dobu klíčivost, jest ji nesnadno vyhubiti. Ze semen možno tlačiti olej.

2. Ředkev² (R. sativus⁷ L., Gartenrettich — obr. 233) má podobné listy jako ohnice, květy však lilákové nebo bílé, fialově žilkované a válcovité, naduřelé, zobanité, nečlánkované, na lůžku skoro přisedlé šešule (f) naplněné uvnitř bílou dření, ve

1 ) Vyskytuje se pod tímto a podobnými jmény (ohnivice, ohniva) již ve starých spisech; polsky slove ognik, chorv. ognjica.

2 ) Vyskytuje se i v jiných slov. řečech, na př. pol. rzedkiew, chorv. rodakva, i v něm. Rettich, což vše ukazuje na společný původ od latinského radix = kořen.

3 ) Řekové zvali tak ředkev; ράπνς = řepa, příbuzno s ραφίς = jehla, vzhledem k tenkému, dlouhému zakončení kořene.

4 ) Slož. z řec. ράφανος = ředkev + astrum = hvězda, podoba, tedy bylina podobná ředkvi.

5 ) Lat. arvensis = rolní.

6 ) Viz hlavní znaky rostlin křížatých, str. 82.

7 ) Lat. sativus = setý, sázený.