| |
| Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 14:
Na této straně začíná článek o rostlině:
|
| <<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
|
14 - 12. Ρ. lítý neboli lítík, žarouš (R. sceleratus1 - obr. 18) jest jednoletý nebo dvouletý a všecek lysý. Větevnatá, dutá lodyha má listy přitloustlé, trochu lesklé a později obyčejně nažloutlé, rozeklané hlubšími nebo mělčími zářezy ve 3 úkrojky, které čím výše na lodyze tím jsou užší. Hojné kvítky mají drobné, bledožluté plátky korunní, jež jsou málo delší odstálých lístků kališních, mají na rozdíl ode všech ostatních žlutě kvetoucích pryskyřníků medové jamky nahé (bez šupinek) a záhy opadávají. Drobounké nažky jsou směstnány ve válcovité strboulky. Roste hojně nejraději ve vlhkých příkopech a náleží k druhům nejjedovatějším. Proto se mu býložraví živočichové nejvíce vyhýbají. Sušením a vařením však jedovatost více méně ztrácí. 13. P. plamének (R. flammula2 L. - obr. 19) vyhání z oddenku lodyhy jednak přímé, jednak položené a při tom kořenující (odrůda reptans). Listy jsou vesměs nedělené, spodní dlouze řapíkaté, protáhle vejčité, horní přisedlé, úzce kopinaté, až čárkovité. Bledožluté, poměrně malé květy spočívají na rýhovaných stopkách a jejich korunní plátky mají na spodu medovou jamku taštičko- 1 1) Lat. sceleratus = zhoubný, zločinný; v některých krajinách užívají ho prý žebráci k vytvoření škaredých vředů na vlastním těle nebo na těle dětí, aby vzbudili útrpnost. 2 ) Lat. flammula = plamének, ohníček, (zdrobnělé slovo od flamma = plamen) poukazuje na palčivě ostrou chuť této byliny. |
| <<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
|
|
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
| <<< Předchozí stránka Další stránka >>> |