Na této straně začíná článek o rostlině:
Řeřicha zahradní - Lepidium sativum [= Řeřicha setá - Lepidium sativum]
Řeřicha širolistá - Lepidium latifolium

- 135 -

Roste na rumištích, zdech, návsích a u cest velice hojně; rozemnuta byvši nelibě zapáchá. Svým zápachem, který má původ v organické sloučenině trimethylamin zvané, vypuzuje prý z bytů štěnice a blechy. Odvaru jejího užívají venkované (zejména v Rusku) proti zimnici.

4. Ř. zahradní (L. sativum¹ L. — obr. 225) jest všecka lysá a šedomodře ojíněná. Listy její mají rozmanitý tvar: spodní bývají řapíkaté, vejčité a nepravidelně zastřihované, nebo jsou jednoduše nebo i 2krát peřenodílné; čím výše jsou listy jednodušší, až konečně jsou trojklané a nejhořeji celé, čárkovité a přisedlé (ale nikoli objímavé). Kvítky, rozvíjející se v červnu a čci, mají bílé kor. plátky a 6 tyčinek. Okrouhle vejčité šešulky (f) jsou na předním kraji široce křídlaté a jsou na krátkých stopkách k ose více méně přiloženy. Semena úplně hladká vylučují na vlhké půdě lepkavý rosol, jímž se k zemi přilepují, aby klíček mohl lépe vnikati do země.

Pěstuje se u nás někdy v zahrádkách pro hořce chutnající listy, jichž užívá se v kuchyních, a pro olejnatá semena. Na rumištích často zplaňuje. Pochází ze západní Asie a Egyptu, kde roste planě v obilí.

5. V jižní Moravě (při vesnickém potoku u Bošovic a v okolí Bořetic blíže Klobouk) vyskytuje se na slaných pustinách ř. širolistá (L. latifolium L. — obr. 226), která na rozdíl ode všech ostatních jest vytrvalá vyrůstajíc z vícehlavého oddenku. Má spodní listy podlouhle vejčité, pilovité, dlouze řapíkaté, hořejší úzce kopinaté nebo čárkovité, skoro celokrajné a přisedlé. Drobné, bílé kvítky, rozkvétající jako

¹) Lat. sativus = setý.