Na této straně začíná článek o rostlině:
Štěničník okoličnatý - Iberis umbellata [= Iberka okoličnatá - Iberis umbellata]
Štěničník hořký - Iberis amara [= Iberka hořká - Iberis amara]
Řeřicha (rod) - Lepidium

— 133 —

přehrádky oddělují, ale semena zůstávají v nich uzavřena (f). Poloha kořínku v semenech jest táž jako u penízku.

Roste nejraději na skalách a kamenitých, písčitých místech, v Čechách zvláště v širším okolí pražském, v pořičí Ploučnice a v krajině žatecko-teplické, na Moravě po různu v části střední a jižní (na př. v údolí Punkvy u Blanska, v Suchém žlebu u Ostrova, v okolí Znojma a j).

Rod 28. Štěničník okoličnatý (Iberis¹ umbellata L., Schleifenblume — obr. 220) jest jednoletá, až přes ½ m vysoká bylina, mající listy kopinaté, spodní mělce zubaté, hořejší však celokrajné a květy sestaveny v krátkém chocholíků, který ani po odkvetení v hrozen příliš se neprotahuje, jak tomu z pravidla bývá u ostatních křížatých. Plátky kor. (F) jsou nachové a vnější dva mnohem větší vnitřních, tak že tvoří na obvodě celého květenství paprsek. Okrouhlé, kolmo na přehrádku smačknuté šešulky (f) mají dlouhou čnělku a po obou její stranách křídlaté, do špice protáhlé výrostky; pouzdra obsahuji po 1 semenu. Poloha kořínku v semenu jest táž jako u penízku.

Roste planě v jižní Evropě a pěstuje se někdy v květních zahrádkách zároveň s bělokvětým nebo lilákokvětým š. hořkým (I. amara L. — obr. 221). Někdy také tu a tam vyskytuje se jako bylina pomíjivě zplanělá. Kvete v měsících letních.

Rod 29. Řeřicha⁵ (Lepidium,³ Kresse) má šešulky okrouhlé nebo vejčité, kolmo na úzkou přehrádku smačknuté, obyčejně trochu křídlaté a na vrcholku vykrojené. V každém pouzdře jest po 1 semenu. Kořínek leží v semenech na hřbetě jedné z obou ploše na sobě položených děloh. Roste u nás v 5 druzích:

¹) Řecky ίβηρίς; již ve starém věku byl nazýván tímto jménem štěničník hořký. — ²) Viz poznámku ⁴) na str. 82. Presl užívá tohoto názvu pro rod Cardamine, jenž v novější době byl překřtěn na řeřišnici, aby názvu řeřicha použito mohlo býti pro rod Lepidium, jejž Presl zval vesnovkou. Název vesnovka ponechán pouze pro rod Cardaria (draba). — ³) Λεπίδων (od λεπις = šupina, vzhledem k šešulkám) jmenuje již Dioscorides řeřichu zahradní.