Na této straně začíná článek o rostlině:
Teesdálka nahoprutá - Teesdalia nudicaulis [= Nahoprutka písečná - Teesdalia nudicaulis]
Dvojštítek obecný - Biscutella laevigata [= Dvojštítek hladkoplodý - Biscutella laevigata]

132 -

k Tetínu a u Litoměřic. Pro Moravu a Slezsko jest pochybný. Kvete jako oba druhy předcházející v dubnu a květnu.

Rod 26. Teesdálka¹ nahoprutná (Teesdalia¹ nudicaulis² R. Br., Teesdalie - obr. 218) jest útlá, nanejvýš 2 dm vysoká, jednoletá bylinka, s rozetkou přízemních, lyrovitě peřenodílných (Β) nebo kopisťovitých, celokrajných listů (A), z jejíhož středu vyhánějí jednoduché, většinou bezlisté lodyhy. Bílé, drobounké kvítky (F), rozvíjející se od dubna do června, mají vnější 2 plátky kor. větší vnitřních a na spodu každé tyčinky lupínkatý výrostek (F₁). Šešulky (f) sedí na stopkách rovnovážně odstálých, jsou okrouhle srdčité, trochu Ižicovitě vyduté, kolmo na úzkou přehrádku smačknuté, a obsahují v každém pouzdře po 2 semenech. Kořínek má v semenech tutéž polohu jako u penízku.

Roste nejraději na písčitých půdách zvláště v krajinách posudetských, v Polabí, v Rudohoří a Budějovicko-Třeboňsku. Pro Moravu jest pochybná.

Rod 27. Dvojštítek³ obecný neboli brejlovec (Biscutella³ laevigata⁴ L., Brillenschötchen - obr. 219) jest vytrvalá bylina 3-5 dm vysoká, se srstnatými listy, které jsou dole podlouhlé, v řapík súžené, úhlatě zubaté nebo celokrajné, nahoře kopinaté nebo čárkovité, přisedlé. Květy, objevující se od května do července, mají citronově žluté plátky (c), jež jsou na spodu opatřeny plochými lalůčky a těmi zakrývají medové žlázky. Lysé šešulky jsou kolmo na úzkou přehrádku smačknuté a dole i nahoře vykrojené, tak že se skládají ze 2 okrouhlých štítků, jež obsahují po 1 semenu (f). Při uzrání se obě pouzdra od uzounké

¹) Pojmenována dle anglického botanika R. Τeesdala. — ²) Slož. z lat. nudus= nahý + caulis = lodyha. — ³) Z lat. bis = dvakrát + scutella = štítek. — ⁴) Lat. laevigatus = hladký, vzhledem k plodům.