Na této straně začíná článek o rostlině:
Řepka - Brassica napus [= Brukev řepka - Brassica napus]
Řepka olejná - Brassica napus oleifera [= Brukev řepka olejka - Brassica napus napus]
Tuřín - Brassica napus napobrassica [= Brukev řepka tuřín - Brassica napus napobrassica]

- 116

4. Mšice zelná (Aphis oleracea L.) škodí hlavně na mladých rostlinkách, nesmírně se rozmnožujíc; u lidu známa je pod jménem „ruda" nebo „padlí".

Choroby, jež zavinují cizopasné houby, jsou u kapusty asi tytéž jako u řepky (str. 118). Zvláštní zmínky však zasluhuje:

Plasmodiophora Brassicae (— obr. 189), která tvoří na kořenech a nejspodnější části lodyhy hlízovité nádory zvíci hrachu až pěsti.

2. Řepka¹ (B. napus² L., Raps - obr. 190) líší se od kapusty zelné těmito znaky: má téměř zelené, hladké, modravě ojíněné listy, v hořejší části lodyhy srdčitým spodem objímavé, lístky kališní posléze na polou rozevřené, kratší tyčinky poodstálé (F) a semena síťkovitě tečkovaná.

Roste planě na pobřežích Anglie a Holandska. Jakožto dvouletá kvete již v dubnu a květnu, jakožto jednoletá teprve v červenci a srpnu.

Z pěstovaných odrůd jsou u nás nejrozšířenější:

a) Ř. olejná neboli olejka (B. n. oleifera³ DC.) s tenkým, nezdužnělým kořenem, pěstovaná hlavně pro semena, jež obsahují 50% oleje. Jest dvojí: zimní a letní; prvá pěstuje se též v zahradách v odrůdě s listy kadeřavými pro potřeby kuchyňské.

b) Tuřín neboli dumlík, kolník (B. n. napobrassica⁴ DC., Wruke, Erdkohlrabi — obr. 191) s tlustým, dužnatým, jedlým kořenem barvy bílé nebo žluté.

Nepřátelé řepky jsou většinou titíž, jak uvedeni byli u kapusty (str. 115). Mimo ty však ještě zasluhují zmínky:

1. Bělásek řepkový (Pieris napi L.), jehož hnědavě zelené housenky ožírají listy. Motýl podobá se velice b. zelnému (obr. 186), jen že jest mnohem menší.

1 ) Viz pozn. ³) na str. 118.

2 ) Jméno již u starých Řekův a Římanův pro nějaký druh řepy užívané.

3 ) Slož. z lat. oleum = olej + ferro = nesu.

4 ) Slož. z napus = řepka + brassica = kapusta.