Na této straně začíná článek o rostlině:
Hořinka východní - Conringia orientalis
Večernice (rod) - Hesperis

- 110 -

Rod 12. Hořinka¹ východní (Conringia¹ orientalis Andrz., Erysimum'² orientale R. Br., Brassica³ orientalis L., morgenländischer Hederich - obr. 178) jest jednoletá, lysá, sivě ojíněná bylina s velikými, podlouhle vejčitými, celokrajnými, srdčitým spodkem lodyhu kolkolem objímajícími listy a žlutavě bílými květy. Na lůžku jsou medové žlázky pouze pod kratšími tyčinkami, čímž se hořinka od trýzelů odlišuje a samostatným rodem činí; u trýzelů jsou totiž žlázky pod všemi tyčinkami. Šešule, až 10 cm dlouhé, na krátkých stopkách od lodyhy šikmo odstávající, jsou 4hranné a mají na každé chlopni po jediném, silném středním nervu.

Roste nejraději na vápenitých a hlinitých půdách v Čechách hlavně v Polabí, Pojizeří, v dolním pořičí Vltavy a Berounky a v krajině žatecko-teplické; na Moravě v části střední a jižní; ve Slezsku v okolí Těšína, Skočova a j. Kvete od června do srpna.

Rod 13. Chudina¹ rolní (Stenophragma⁵ Thalianum⁶ Čelak., Arabis⁷ Thaliana⁶ L., Sisymbrium⁸ Thalianum⁶ Gaud., Thal's Hederich - obr. 179) jest útlá, sivě ojíněná, dole odstále srstnatá, nanejvýš 3 dm vysoká, jednoletá bylinka s přízemní růžicí podlouhle vejčitých a kopisťovitých, po kraji oddáleně zubatých listů. Drobounké kvítky jsou bílé, normální stavby kv. křížatých, ale někdy jim kratší tyčinky chybějí. Dlouhé šešule (f) spočívají na tenkých stopkách, které jsou asi zdéli šešulí a od lodyhy odstávají; poněvadž jsou tyto šešule smáčknuté kolmo na úzkou svoji přehrádku, jsou chlopně jejich (ch) člunkovitě vyduté. Semena mají dělohy ploché a kořínek položený na hřbetě jedné dělohy.

Roste hojně na málo úrodných, zejména písčitých polích a na mezích. Kvete na jaře (v dubnu a květnu).

Rod 14. Večernice⁹ (Hesperis⁹, Nachtviole) má dlouhé, tenké šešule s lžilnými chlopněmi, zakončené bliznou, která se skládá ze 2 vedle sebe přímo stojících lupínků. Semena jsou v 1 řadě a kořínek leží na hřbetě jedné dělohy.

¹) Heřman Conring byl professorem lékařství. Zemřel v Helmstedtu r. 1681. Presl ji (snad zkomolením) zval Gorinkia orientalis, od čehož utvořil i jméno české. — ²) Viz pozn. ⁵) na str. 104. — ³) Viz brukev, rod 15. — ⁴) Chudina = chudinka = malá rostlinka (Jungm.). — ⁵) Z řec. στενός = úzký + φράγμα = přehrádka (šešulky). — ⁶) Jan Thal, lékař v Nordhausenách, prozkoumal v botanickém ohledu pohoří harzské; † r. 1587. — ⁷) Viz pozn. ²) na str. 89. — ⁸) Viz pozn. ⁹) na str. 100. — ⁹) Z řec. έαπερα = večer, poněvadž zvláště za večera voní.