Rumex acetosa - šťovík kyselý (kyseláč luční)
Syn.: Acetosa pratensis
Slovensky: Štiav kyslý
Čeleď: Polygonaceae - rdesnovité
POPIS:
Vytrvalá, dvoudomá, 30 až 100 cm vysoká bylina. Lodyha přímá. Listy podlouhlé, střelovité, celokrajné, přízemní dlouze řapíkaté, horní krátce řapíkaté nebo přisedlé, objímavé střelovitými cípy. Květy malé, jednopohlavní, krovky 3,5 až 5 mm dlouhé, zelené nebo do červena naběhlé, uspořádány v úzkých a řídkých latách. Kvete v V až VII.
Šťovík kyselý patří v naší flóře k největším producentům pylu: jedna rostlina vyprodukuje během kvetení až 400 milionů pylových zrn.
STANOVIŠTĚ:
Louky, pastviny, podél cest, pustá a zaplevelená místa, preferuje půdy vlhčí, dusíkaté, výživné, hlinité až rašelinné, neutrální až kyselé.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR hojně od nížin po nižší horské polohy, celkově roste na severní polokouli od subtropů po subarktické oblasti.
LÉČITELSTVÍ:
Sbírá se list (Folium rumicis acetosae), méně často oddenek (Rhizoma rumicis acetosae), obojí v období dubna až května.
Obsahuje kyselinu šťavelovou, šťavelan (díky kterýmžto látkám chutná kysele), antrachinonové deriváty, organické kyseliny, vitamín C, oxalát draselný, flavonové glykosidy, minerální látky aj.
Šťovík je dnes pokládán za drogu zastaralou, v současnosti se užívá převážně jen zevně ve formě kašovitých obkladů na různé kožní defekty nebo ve formě kloktadla při aftech v ústech. Kašovité obklady se osvědčily i při některých formách lupénky (přikládají se denně na dobu 20 až 25 minut). Vnitřně se drogy užívá jen zřídka, neboť přítomná kyselina šťavelová se v organismu slučuje s vápníkem v nerozpustný oxalát vápenatý, jenž se může usazovat v močových cestách ve formě kaménků (a kromě toho je tímto způsobem z organismu odčerpáván vápník). Při konzumaci většího množství může droga působit i toxicky podobně jako šťavel kyselý, jenž se i v léčitelství někdy používá stejně jako šťovík.
JINÉ UŽITÍ:
Dříve se mladé listy šťovíku používaly jako zelenina nebo do polévek či salátů.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Jaroslava Pospíšilová napsal(a) dne 24.7.2012:
Potřebovala bych poradit, jak máme zlikvidovat šťovík kyselý v trávníku, kde máme mimo jiné i vojtěšku. Trávu sečeme 2x až 3x ročně pro králíky.
Našla jsem si sice nějaký postřik, ale ten by zničil i vojtěšku. Rostlina se nám v porostu přemnožila a nevíme, jak ji zničit. Každá jednolivá rostlina má totiž velké množství semem, která se dostanou do půdy. A je otázka, jak dlouhou dobu - roků mají klíčivost.
Můžete mi někdo poradit?
Děkuji předem.
pospíšilová
Jan napsal(a) dne 2.7.2012:
Dovolil bych si lehce (či možná velmi výrazně) oponovat ohledně toho, že byl využíván k jídlu dříve. Je využíván neustále, jen to není tak známé u nás - i když existují výjimky viz http://www.nasehobby.cz/stovik-kdyz-kysele-tak-poradne/ kde jsou recepty na šťovíkové polévky. Ale u našich severních sousedů polévka je velmi oblíbenou sezónní záležitostí plus se rostlina nakládá, aby bylo možno ji vařit i mimo sezónu. A u nás jde naložený polotovar určený k jídlu koupit v tzv. ruských obchodech (Rusové mají stejnou lásku jako Poláci).
- Jan napsal(a) dne 2.7.2012:
Opravím odkaz, špatně jsem ho vložil http://www.nasehobby.cz/stovik-kdyz-kysele-tak-poradne/ - kdyby to mohl administrátor opravit přímo v příspěvku tak by to bylo nejlepší.
Tereza napsal(a) dne 26.5.2010:
Když jim šťovík skoro pořád a nic mi to zatim neudělalo...udělá mi to časem něco vážného? :)
