Hořkoň obecná (Quassia1 amara2) jest keř nebo stromek 2-5 m vysoký, mající střídavé, trojčetné nebo dvojjařmě lichozpeřené listy o dlouhých křídlatých řapících protkány nachovými žilkami, a obojaké, pravidelné, nachové květy sestaveny do hroznů.

Kvasie hořká - Quassia amara

Složením květy hořkoně připomínají květy třemdavy bílé (Dictamnus albus L.), která u nás roste porůznu zplaněle a často se též pěstuje pro omamující vůni v zahrádkách. Jsouť rostliny hořkoňovité (Simarubeae) s rostlinami routovitými (Rutaceae), k nimž třemdava náleží, blízce spřízněny.

Jest pak složení květů hořkoně takové: Mají vytrvalý 5dílný kalich, 5plátečnou korunu o úzkých, až 4 cm dlouhých plátcích, 10 tyčinek, jejichž dlouhé nitky, vetknuté do podplodního terče, jsou na spodu rozšířeny v brvité šupiny, a svrchní, 5pouzdrý semeník sedící na žláznatém terči a sužující se v dlouhou, tenkou čnělku.

Po opylení oddělují se od sebe pouzdra semeníková a z každého dospěje vejčitý, jednosemenný měchýřek.

Hořkoň obecná roste planě v lesích Surinamských. Pěstuje se však i v jiných krajinách Již. Ameriky, zvláště v sev. Brasilii, jakož i na ostrovech Západní Indie, v novější době též v tropické Asii. Bělavé nebo žlutavé, lehké a měkké, snadno štípatelné dřevo její, obsahující hořkou léčivou látku quassiin, přichází do obchodu v drobných třístičkách nebo ve větších válcovitých kusech pod jménem pravého neboli surinamského dřeva kvassiového (lignum quassiae amarae, lignum quassiae verum, lignum surinamense). Náležíť výtažek z něho k nejlepším tak zv. hořkým lékům, an podporuje trávení, aniž rozčiluje. Tinktury kvassiové užívá se též proti nervosnímu bolení hlavy; nálevu upotřebuje se na klistery proti škrkavkám. Kromě toho otravují odvarem dřeva kvassiového mouchy.

Vedle pravého dřeva kvassiového přichází do obchodu též kvassiové dřevo jamaiské (lignum quassiae jamaicense) a to obyčejně ve větších, plochých kusech. Toto dřevo, jež co do účinků léčivých pravé kvassii se vyrovná, pochází ze simaruby3 ztepilé (Simaruba excelsa DC., Picrasma4 excelsa Blume, Quassia excelsa Sw.), která roste zvláště na ostrově Jamajce a na Malých Antillách. Jest to strom vnějškem podobný našemu jasanu (Fraxinus excelsior L.), mající lichozpeřené, až přes 3 dm dlouhé listy složeny z 9-15 vejčito-kopinatých lístků. Drobné bílé kvítky, skládající úžlabní vrcholíky, jsou dílem obojaké, dílem pometáním prašníkové. Oproti květům kvassie hořké mají jen 5 tyčinek, čnělku nahoře rozeklánu ve 3 ramena a semeník 3pouzdrý, dospívající ve 3 měchýřky.

 

Kvasie hořká - Quassia amara

 

Pozn. V lesích Střední Ameriky, na některých ostrovech Antillských a na Floridě roste simaruba lékařská (Simaruba officinalis DC.), jejíž velice hořká kůra sloupaná s kořene v lesklých, bledohnědých, plochých nebo žlábkovitých, drsných kusech dlouze vláknitého lomu, dává drogu - kůru simarubovou (cortex simarubae). Druhdy doporučovala se tato kůra proti průjmům a kolice, dnes však z lékáren již vymizela.

1Pojmenována prý po otroku Quassim, který na její léčivost první upozornil.

2Lat. amarus = hořký.

3Tak ji zovou domorodci v její vlasti.

4Od řec.· hořký, hořkost.

Nemáte oprávnění psát komentáře.