Kramerie¹ trojmužná neboli ratanha² (Krameria triandra L.) jest nízký keř vyhánějící z větevnatého kořene mnohovětevné, hedvábitě huňaté pníčky porostlé střídavými, přisedlými, vejčitě podlouhlými, tuhými listy. V paždích hořejších listů sedí jednotlivé souměrné kvítky podobného složení, jaké mají květy našich vítodů (Polygala), s nimiž jest kramerie spřízněna³. Mají totiž 4 zveličelé, vně hedvábitě chlupaté, uvnitř červeně zbarvené lístky kališní, 5 plátků korunních, z nichž 3 dlouhé a úzké, 2 zakrnělé ve zdužnělé šupinky, 3-5 tyčinek na spodu nitkami více méně spolu srostlých a svrchní semeník s jednoduchou čnělkou.

Plody jsou kulovaté, ježaté, zakrněním jednoho vajíčka jednosemenné nepukavé tobolky zvíci hrachu.

Kramerie trojmužná roste na písčitých a neúrodných svazích jihoamerických Kordiller, zejména v Peru a Bolivii.

Oblý, asi 1 ½ cm v průměru tlustý její kořen obsahuje vedle škrobu a červeného barviva 20 % třísloviny, která mu dodává odporné, svraskující chuti a byla příčinou, že se stal drogou druhdy velice váženou, v nynější době ovšem již zastaralou. Do obchodu přichází pod jménem ratanha (radix ratanhae). V lékárnách z něho připravují léky proti průjmům, krvotokům a hnisavým výtokům kapavčitého původu, přidávají ho do zubních prášků, ústních vodiček a kloktadel. Odvarem z něho falšují též červená vína.

Nemáte oprávnění psát komentáře.