Rubus fruticosus - ostružiník křovitý (ostružiník keřovitý, ostružiník obecný)
Slovensky: Ostružina krovitá (ostružina černica)
Čeleď: Rosaceae - růžovité
POPIS:
Velmi variabilní keř. Má prýty dvojího druhu: Jednak dřevnaté a nekvetoucí, které mohou být téměř vzpřímené, obloukovitě sehnuté nebo poléhavé, a dále prýty bylinné, které jsou plodné a vyrůstají z nekvetoucích prýtů. Všechny prýty mohou být oblé, nebo hranaté, ostnité nebo bez ostnů, chlupaté nebo lysé. Listy jsou řapíkaté, dlanitě 3 až 5četné, s různou velikostí i různým tvarem lístečků, jež mohou být lysé nebo chlupaté a zbarvené v různých odstínech zelené. Květy vyrůstají převážně v latách, jsou 5četné, nejčastěji bílé až růžové, někdy ale i fialové, květní stopky a kališní lístky mohou být lysé, chlupaté, žláznaté nebo osténkaté. Plodem jsou peckovičky, které dohromady tvoří souplodí známé jako ostružina. Kvete v V až VIII.
Pozn.: Souhrnný druh Rubus fruticosus se rozpadá v obrovské množství drobných a mnohdy jen obtížně určitelných (nebo dokonce vzhledem k častému vzájemnému křížení zcela neurčitelných) druhů, jejichž systematika dodnes není kompletně a definitivně zpracována. Celosvětově se počet druhů ostružiníku z této skupiny odhaduje na 300 až 2000 (dle různých zdrojů a různého pojetí pojmu "druh"), u nás zatím bylo rozlišeno množství druhů blížící se ke stovce.
STANOVIŠTĚ:
Lesy a jejich okraje, houštiny, mýtiny, meze, podél cest, ..., převážně na půdách vlhčích, humózních a nevápnitých.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR hojně, ale jednotlivé drobné druhy mohou být i vzácné.
UŽITÍ:
Na ostružiníkách vyrůstá všeobecné známé ovoce zvané ostružiny, které se dají jíst čerstvé, ale je možno z nich připravovat i šťávy, sirupy, marmelády, džemy, kompoty, ovocná vína, likéry apod.
LÉČITELSTVÍ:
Pro léčebné využití se sbírají mladé listy v době před rozkvětem (v květnu až červnu). Suší se ihned po sběru při teplotách do 40 °C. Pro potravinářské účely (příměs do čajů) se suší až po zavadnutí trvajícím několik dní (fermentaci), kdy list ztmavne a začne příjemně vonět.
Droga obsahuje třísloviny (gallatoniny), organické kyseliny, vitamin C, flavonoidy, inosit, barviva, pektin, ale množství všech těchto látek je v droze poměrně nízké.
Působí mírně svíravě, močopudně, staví krvácení a průjem, dezinfikuje trávící a močové ústrojí, ve formě kloktadla se užívá proti kašli, ve formě koupelí se užívá na ekzémy, kožní záněty a na špatně se hojící rány.
Připravuje se nejčastěji ve formě nálevu nebo krátce vařeného odvaru (2 čajové lžičky drogy na šálek vody, pije se 2x až 3x denně). Protože ale působí velmi mírně, nepodává se obvykle samostatně, ale spíše ve směsích.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Žanet napsal(a) dne 11.3.2010:
ahoj, kdo z vas mel afty v ustech..nekdo si na to kupuje fialovou vodicku v lekarne.Ja si s ususenych listi udelam caj , takove spise kloktadlo a kloktam nekolikrat za den a na druhy den to zmizne a jazyk uz neboli..Moje dcere jsou skoro tri a fialove vodicky se bala a tak jsem ji rekla at si na vatovou tycinku namoci do ostruzinoveho nalevu a otita jazyk a take ji to preslo.. tohle uz pouzivam hodne dlouho , znam to od babicky.
