Chaerophyllum bulbosum - krabilice hlíznatá
Syn.: Myrrhis tuberosa, Myrrhis bulbosa
Slovensky: Krkoška
Čeleď: Apiaceae - miříkovité (okoličnaté)
POPIS:
Dvouletá až víceletá (ale po odkvětu vždy odumírající), 50 až 200 cm vysoká bylina. Lodyha oblá, dutá, pod uzlinami ztlustlá, jen v dolní části chlupatá, jinak téměř nebo zcela lysá, ojíněná, zejména v dolní části červeně skvrnitá nebo zcela červená. Listy 2x až 3x zpeřené, na rubu na žilkách s řídkými, dlouhými chlupy, listové úkrojky posledního řádu s bělavou špičkou. Okolíky obvykle bez obalu nebo zřídka s 1 až 2 úzkými listeny, okolíčky s nestejně dlouhými stopkami, obalíčky z 1 až 6 úzkých a špičatých listenů se suchomázdřitým lemem na okraji, květy bílé, korunní lístky obvejčité, vykrojené. Plodem je úzce vejcovitá dvounažka. Kvete v VI až VIII.
STANOVIŠTĚ:
Břehy, světlé lužní lesy, křoviny, pole, vinice, na půdách vlhčích, výživných, dusíkatých, lehkých až středně těžkých, stanoviště slunné nebo jen mírně přistíněné.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR zejména v teplejších oblastech roztroušeně (max. asi 750 m n.m.). Celkově roste v téměř celé Evropě, na západě (Belgie a Velká Británie) však jen druhotně, mimo Evropu roste v oblasti od Kavkazu po Arménii a dále v Íránu a v Malé Asii, zavlečena byla do Severní Ameriky.
UŽITÍ:
Hlízovitě ztlustlé kořeny krabilice hlíznaté jsou jedlé a jako pokrm byly používány již ve středověku. Větší a silnější kořeny se vaří, menší lze přidávat např. do polévek nebo se pečou společně s masem (chutnají prý podobně jako jedlé kaštany). Kořeny přešlé mrazem lze jíst i syrové a mají údajně chuť podobnou lískovým oříškům.
