Tragopogon pratensis - kozí brada luční
Slovensky: Kozobrada lúčna
Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité (složnokvěté)
POPIS:
Až 70 cm vysoká, dvou nebo víceletá bylina. Lodyha přímá, větvená, pod úbory neztloustlá. Listy sivě zelené, celokrajné, úzce kopinaté, zašpičatělé, pochvatě objímavé, se zřetelnou souběžnou světlejší žilnatinou. Úbor 3 až 6 cm v průměru, žluté, jen jazykovité květy, prašníky žluté na špičce tmavě fialové, úzce kopinaté listeny přesahují krajové listy. Úbory se otvírají kolem 8 hodiny ranní a zavírají se okolo hodiny 14. Kvete v V až VII.
České i latinské rodové jméno vystihuje podobu květů po odkvětu, kdy ze zákrovů vyčnívají jako vousy chlupy chmýru (latinsky tragos=kozel a pogon=vousy).
STANOVIŠTĚ:
Louky, pustá místa, sutě, preferuje půdy hlinité a výživné.
ROZŠÍŘENÍ:
Takřka celá Evropa, v ČR roztroušeně.
LÉČITELSTVÍ:
Sbírá se oddenek (Radix tragopogoni)a to na jaře nebo ještě lépe na podzim po odkvětu.
Droga obsahuje hořčiny, mléčnou šťávu, saponiny, sliz, pryskyřice, trochu alkaloidů, inulín, kyseliny a zřejmě fytoncidy (z hlediska chemického není kozí brada dokonale prozkoumána).
Užívá se jako pomocné léčivo při poruchách jater a žlučníku, při zánětu močových cest, při poruchách zažívání i při kožních chorobách (zevně i vnitřně). Nejčastěji se podává ve formě jen asi půl minuty vařeného odvaru v množství 2 až 4 šálky denně. Při kožních potížích se může kombinovat vnitřní podávání s aplikací vnější ve formě obkladů.
DALŠÍ UŽITÍ:
Mladé výhonky kozí brady byly v minulosti užívány jako salátová zelenina.
