Kola¹ zakončitá (Cola acuminata² R. Br., Sterculia³ cola L.) jest strom prostřední velikosti, silného šedokorého kmene a štíhlých větví, připomínající vnějškem poněkud koňský kaštan.

Značně veliké, kožovité, řapíkaté, střídavé listy jsou vejčité, k oběma koncům súžené, celokrajné.

Úhledné, pometáním různopohlavné, po případě mnohomanželné květy vyrůstají v chudých vrcholících po stranách větví. Mají zvonkovité, 5-6klané, žluté, nachově proužkované okvětí, 10-12 jednobratrých tyčinek anebo místo nich kulovatý svrchní semeník, tvořený 5-6 plodolisty a věnčený na vrcholku 5-6 bliznami. V obojakých květech bývají na spodu semeníka též tyčinky, které však jsou z větší části jalové.

Po opylení vyvine se z každého plodolistu měchýřek 8-16 cm dlouhý, v němž vězí jedno nebo několik smáčknutých, červenohnědých semen velikosti vrabčích až holubích vajíček. S počátku jsou všecky plodolisty spolu spojeny, tvoříce dohromady kulovatý plod podobný velikému pomoranči. Později však se dozrávající a zdřevnaťující měchýřky od sebe oddělují, rozloží se do hvězdy a na břišním švu se otevrou, tak že jest pak viděti semena.

V soustavě rostlinné náleží kola do téže čeledi jako kakaovník.

Kola zakončitá jest domovem v horké střední a západní Africe, zejména v pobřežních krajinách okolo zálivu Quinejského, od Senegambie až po Angolu, kde tvoří místy samorostlé háje, ale také se tam pěstuje. Z Afriky ji Evropané převezli též do tropické Ameriky, kde ji možno spatřiti zvláště v Brasilii, v Mexiku a na ostrovech Západoindických a to nejspíše při chatrčích domorodců.

Kromě vysoké průměrné roční teploty vyžaduje kola přiměřené vlhkosti a dobré půdy. Pěstovati ji lze buď ze semen nebo z odnožů. Poněvadž rychle roste, dává už jako stromek 6letý slušnou sklízeň. Vzrostlý strom kvete téměř po celý rok a dává ročně 40-50 kg semen.

Semena, která buď sama ze zralých plodů vypadávají nebo je domorodci z nich vylupují, jsou v Africe velice oblíbenou poživatinou. Také se s nimi vede čilý obchod: karavany dopravují je daleko do nitra země a parolodi je přivážejí nejen do Evropy, nýbrž hlavně do Ameriky. V obchodním světě se jim říká obyčejně kolové oříšky nebo zkrátka kola, v některých územích též guru nebo ombene. Arabové jim říkají quahua es-Sudan, t. j. sudanská káva.

Obsahujíce kromě škrobu, bílkovin, cukru a některých jiných podřízenějších látek značné množství koffeinu, něco theobrominu a zvláštní barvivo: kolovou červeň, oříšky kolové, jsou-li požívány v náležité míře, vzpružují velice ochablé síly tělesné a rozveselují mysl. Proto jsou černochům od dávných dob tím, čím nám jest káva a čaj.

Požívání koly neděje se však ve způsobu odvaru a nálevu jako požívání kávy a čaje, nýbrž ve větších nebo menších kouscích, které se žvýkají. Jsouc žvýkána kola chutná s počátku hořce a natrpkle, později však zanechává zasládlou pachuť. Napije-li se člověk po požití koly čisté vody, chutná mu jako bílé slazené víno. K tomu budiž připomenuto, že delším požíváním koly zbarvují se červeně pysky a že ten, kdo si na žvýkání koly zvykl, nemůže mu pak již odvyknouti.

Pro delší dopravu oříšky kolové se suší. Tak děje se na př. s kolou, která se dováží do Ameriky, zvláště do Brasilie a Záp. Indie, kde ji pak horlivě kupují černoši, jakož i s kolou, která se dováží do Evropy, kde se jí v některých zemích upotřebuje v lékárnách ku přípravě extraktů, tinktur a pod. Poněvadž sušením oříšky kolové ze svých dobrých vlastností mnoho tratí, dbá se toho, aby se zachovaly co možná dlouho čerstvé. Za tou příčinou zabalují je v Africe dříve do čerstvých lupenů různých rostlin nežli je uloží do košů, v nichž mají se dále dopravovati, a v určitých obdobích je z košů vybalují na vzduch, kropíce je vodou, aby nevadly. Následkem různých opatření, jež nutno vykonati, aby se oříšky kolové při dopravě nezkazily, jest cena jejich ve vzdálenějších krajinách často několikráte vyšší nežli na místě. Bohatí Arabové, jimž dovážejí kolu obyčejně karavany, platívají za ni, zvláště v neúrodných letech, sumy neobyčejně vysoké.

Nemáte oprávnění psát komentáře.