Meloun pravý neboli cukrový (Cucumis¹ melo²L.) shoduje se u většině vlastností s tykví, květy jeho mají však koruny kolovité, hluboce 5dílné. Kromě toho jsou úponky obyčejně jednoduché a semena mají okraj ostrý, kdežto semena tykví jsou na obvodě více méně naduřelá.

Pravlast melounu pravého jest Vých. Indie, odkudž rozšířil se už ve starém věku do Řecka a Itálie a koncem 15. století i do ostatní teplejší Evropy. U nás pěstují jej zřídka; hojněji pouze v jižní Moravě. V jižnějších zemích však náleží meloun k obvyklým plodinám hospodářským. Poskytujeť dužnina jeho plodův, u některých odrůd aromaticky zavánějící, zejména je-li ocukrována, lahodnou, občerstvující pochoutku.

Jako u tykve vznikly i u melounů mnoholetým pěstěním četné odrůdy, které liší se od sebe velikostí, tvarem a povrchem plodů jakož i barvou a chutí jejich dužniny. Jsouť melouny až několik kg těžké, ale také jen tak veliké jako slepičí vejce, tvaru kulatého, podlouhlého, smáčknutého, povrchu hladkého, podélně rozbrázděného, bradavičnatého, síťkovaného, s dužninou bílou, žlutou až žlutočervenou, chuti lahodné jako ananas, ale též chuti mdlé a málo příjemné. Různé tyto odrůdy zahrnují pěstitelé, přihlížejíce hlavně ku povrchu plodův, obyčejně do 3 skupin:

a) Melouny hladké neboli maltézské - mají plody mírně veliké, někdy i docela malé, obyčejně podlouhle kulovité nebo vejčité, na povrchu hladké.

b) Mel. bradavičnaté neboli žebernáče, jinak též kantalupy³ nebo prescotty⁴ zvané - mají plody často značně veliké, podélně rozbrázděné a na povrchu nepravidelnými bradavicemi poseté.

c) Mel. síťkované - mají plody zakulatělé, na povrchu šedé, síťkované.

Nemáte oprávnění psát komentáře.