Paznehtník ostnitý neboli akant (Acanthus1 spinosa L.) a jemu podobný paznehtník měkký (Ac. mollis L.) zasluhují zmínky proto, že podle tvaru jejich listů vytesávali řečtí sochaři ozdoby na pomníky a na hlavice korintských sloupů a staří němečtí stavitelé zhotovovali dle nich gotické ornamenty.
Jsou to statné, vytrvalé byliny vytvářející bohaté růžice přízemních, až 1/2 m dlouhých, zpeřeně dělených listů, které připomínají chobotnatě zubatými úkrojky poněkud listy našich bodláků. Ze středu růžice vyrůstá jedna nebo několik přímých, přes 1/2 m vysokých lodyh zakončených štíhlým klasem úhledných květů, jež vězí v paždích ostnitých listenův.
Květy mají vytrvalý, 4četný kalich, o předním a zadním uštu zveličelém, jednopyskou, trojlaločnou korunu, 4 dvojmocné tyčinky a dvoupouzdrý svrchní semeník, z něhož dozrává chudosemenná, ve dvě chlopně se pukající tobolka.
Oba druhy paznehtníků rostou na kamenitých místech v jižní Evropě planě a byly u starověkých Řekův i Římanů pro ozdobné listy a pěkné květy též pěstovány v zahradách. Kořene i nati, jež obsahují sliznatou, lepkavou šťávu, užívalo se druhy v lékařství.
1Od řec. trn, vzhledem k trnitým listům některých druhů.