Tillandsie1 mechovitá (Tillandsia usneoides2L.) jest epifytická, na kůře starých stromů rostoucí bylina z čeledi jednoděložných rostlin ananasovitých (Bromeliaceae). Lnouc spodinou svojí těsně ke kůře, vytváří husté, spletené trsy z nitkovitých, 1/2-3 m dlouhých, článkovaných, rozvětvených, chabě dolů visících lodyh a větví, které nesou úzké listy s napuchlými pochvami a zakončují se drobnými kvítky.

Tillandsie šedá - Tillandsia usneoides

Každý kvítek jest podepřen dvěma pochvatými, nestejně dlouhými listeny, má 3 úzké, volné (spolu nesrostlé) lístky kališní, 3 úzké, rovněž volné, pěkně modré plátky korunní, 6 tyčinek a svrchní, podlouhlý semeník súžený v jednoduchou čnělku s hlavičkatou, trojlaločnou bliznou.

Plody jsou trojpouzdré, mnohosemenné tobolky.

Tillandsie vyskytuje se na stromech místy v ohromném množství v lesích veškeré horké Ameriky, od jihoamerické Argentiny až do severoamerické Karoliny. Poněvadž celá rostlina jest pokryta šupinkovitými, dutými chloupky, které zadržují v sobě vláhu, může se zachovati dlouho při životě i tehdy, když na spodu odumřela. Zanese-li utrženou větévku vítr na jiný strom, vyloučí lepkavou hmotu, kterouž se ke stromu přilepí, a vzroste v novou rostlinu.

Uschlé lodyhy tillandsie jsou v Americe všeobecně užívaným materialem na balení a vycpávání. Asi od 40 let přivážejí je také do Evropy a to obyčejně loupané, t. j. zbavené listů a svrchní pokožky, tak že se podobají hnědým nebo černým, lesklým vláknům, a jsouce při tom dosti pevné i pružné, připomínají žíně. Proto se také v obchodním světě nejčastěji pod jménem rostlinných žíní (franc. crin végetale) uvádějí. Upotřebuje se jich buď samotných nebo smíchaných s žíněmi koňskými a kravskými na vycpávání žíněnek, polštářů, pohovek a sedel. Do neloupaných vláken tillandsiových balí se sklo a porculán.

1Nazvána tak ku poctě finského botanika El. Tillandsia, vrstevníka Linnéova.

2Připomíná vnějškem poněkud lišejník bradatý (Usnea barbata).

 

 

 

 

 

Nemáte oprávnění psát komentáře.