Lilijovník tulipánokvětý (Liriodendron1 tulipifera L.), statný, pěkný strom, náleží do čeledi prostoplátečných rostlin magnoliovitých (Magnoliaceae). Listy i květy jeho jsou od listův a květů jiných stromů tak odchylné, že se dle nich strom pozná na první pohled.
Veliké, střídavé, dlouze řapíkaté listy mají totiž čepel rozeklánu ve 3 laloky a to tak, že prostřední lalok jest největší, skoro čtverhranný a při tom v rozích protažen v úzké cípy.
Podivný tento tvar listů, nikde jinde v přírodě se nevyskytující, vyvinul se průběhem dob z listů původně nedělených, jaké měly lilijovníky rostoucí za doby křídové i v Evropě, a to tím, že špička listu se pomalu zaokrouhlovala a pak se znenáhla rozdělila ve dva laloky. Postup tento možno dosud pozorovati na klíčících rostlinkách.
Květy, zvíci velikých tulipánů, skládají se z 3listého, nazpět ohrnutého kalichu, z 6-8 zelenavě žlutých, na spodu obyčejně oranžových plátků korunních, z četných tyčinek a z četných semeníků.
Jsa domovem v Sev. Americe, lilijovník sází se pro okrasu někdy i v našich sadech.
Uvádí se zde proto, že dává bílé, lehké, snadno zpracovatelné dřevo, jež přichází do obchodu pod jménem „amerického topolu". V Americe zhotovují z něho rozmanité nářadí a doutníkové krabičky; poněvadž se dá dobře hladiti, hodí se též na nábytek.
1Slož. z řec. lilije + strom.