Guizotie olejná neboli masťňák habešský,ramantilla¹ (Guizotia² abyssinica L., Gu. oleifera DC.) náleží k rostlinám složnokvětým a to do příbuzenstva slunečnic jako předcházející, od níž liší se však tím, že má listy vstřícné a zákrovy žlutokvětých úborů dvouřadé, o vnějších listenech bylinných, vnitřních suchomázdřitých. Ostatně jsou oboje květy v úborech plodné - jak obvodové, pestíkové, s korunami jazykovitými, tak vnitřní, obojaké, s korunami trubkovitými - a tím význačné, že mají na spodině korun věneček chmýří.

Z obvodových kvítků dospívají drobné nažky trojboké, z vnitřních nažky skoro čtyřboké.

Guizotii pěstují hojně netoliko v její původní vlasti - Habeši, nýbrž i měrou ještě větší ve Vých. Indii. Spokojujíc se i s půdou neúrodnou, roste velice rychle, tak že již ve 3 měsících po vysetí může se sklízeti. Při tom jest pěstování její zcela jednoduché: půda se jednou přeoře, semena se rozsejí a zavláčejí a dále netřeba o rostlinu se starati. Když nažky dozrají, rostliny se sežnou, usuší se na slunci, odvezou do stodol a tam se vymlátí.

Semena nažek obsahují 40-45% oleje, který možno ze semen snadno vylisovati. Má žlutou barvu, osobitou slabou vůni i jemnou chuť, která připomíná chuť vlašských ořechů.

Na Východě užívají tohoto oleje všeobecně ke svícení i k maštění jídel a také jím falšují olej sezamový. Poněvadž jest poměrně laciný, dováží se i do Evropy a to nejčastěji pod jménem oleje ramantillového nebo pod nevhodným titulem oleje negerského. V Evropě se ho upotřebuje hlavně v mydlářství a k účelům technickým (ku př. na mazání strojů).

Nemáte oprávnění psát komentáře.