Elaeagnus angustifolia - hlošina úzkolistá (česká oliva)
Slovensky: Hlošina úzkolistá
Čeleď: Elaeagnaceae - hlošinovité
POPIS:
Opadavý, slabě trnitý, až 10 m vysoký strom nebo keř. Větve v mládí stříbřité, šupinaté, později červenohnědé, borka podélně brázditá, třásnitě roztřepená, šedavá. Listy střídavé, krátce řapíkaté, úzce kopinaté, celokrajné, zpočátku oboustranně stříbřité, později stříbřité jen na spodní straně. Květy vyrůstají po 1 až 3 v úžlabí listů, jsou oboupohlavné nebo samčí, do 1 cm v průměru, krátce stopkaté, vně stříbřitě lesklé, uvnitř žluté, kalich 4četný, korunní lístky chybí. Plodem je elipsoidní, zprvu zelená, později hnědavá, stříbřitě chlupatá peckovice. Kvete v V až VI.
ROZŠÍŘENÍ:
Původní na západě od Středomoří, na východě až po Čínu, u nás často pěstována a místy zplaňuje.
STANOVIŠTĚ:
Břehy, okraje lesů, kamenité stráně, preferuje slunné stanoviště a půdy humózní a vlhčí, ale roste i na půdách suchých.
UŽITÍ:
Ze sušených plodů hlošiny se dříve v Orientu mlela mouka, která má údajně oříškovou příchuť.
PĚSTOVÁNÍ:
Jde o nenáročnou dřevinu, které postačí i velmi chudé, písčité a suché půdy. Protože dobře snáší znečištěné ovzduší i zasolené půdy, je vhodnou rostlinou k osazení různě zdevastovaných ploch. Množí se semena, která se po zimník skladování při teplotách 6 až 10 °C sejí na jaře, nebo hřížením.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Rulík napsal(a) dne 14.10.2014:
Hlošina není chráněná, používá se v okrasném zahradnictví k výsadbám. V Německu roste až na severu na svazích u Baltského moře. U nás se začíná vysazovat ve velkém až po r. 1980, předtím byla jen vyjímečně v některých městkých parcích.
Lenka Podstrelená napsal(a) dne 4.12.2013:
Táto rastlina pravdepodobne medzi chránené nepatrí, na Slovensku je invázna.
čeče napsal(a) dne 27.8.2011:
Obsahuje alkaloidy harmalového typu /Harman, Tetrahydroharman/, ktoré sú MAO inhibítory a potencionálne halucinogény.
Martina napsal(a) dne 20.7.2011:
Hlošina je pokrytá trichomy (chlupy - to jí dává krásný sametově stříbrný vzhled - jsou moc hezky vidět pod mikroskopem.
Jana Procházková napsal(a) dne 19.4.2009:
Tento strom máme pod okny. V době květu to není nic příjemného pro alergiky. Slyšela jsem, že je tento strom chráněný. Je to pravda?
honza napsal(a) dne 4.9.2008:
Krásný solitér tohoto stromu asi 250 vysazený okolo roku 1750 se nachází v Jirkově
Luboš Karlík napsal(a) dne 16.8.2008:
Vnější část dřeva (běl)je opravdu měkká, světlá. Vnitřní dřevo je pak výrazně tmavší a po vyschnutí poměrně značně tvrdé.
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.