Vicia sylvatica - vikev lesní
Syn.: Vicioides sylvatica, Ervum sylvaticum, Cracca sylvatica, Vicilla sylvatica
Slovensky: Vika lesná
Čeleď: Fabaceae - bobovité (motýlokvěté, luštinaté)
POPIS:
Vytrvalá, 40 až 100 cm dlouhá bylina. Lodyha popínavá nebo poléhavá, hranatá, větvená. Listy s 6 až 9 páry lístků, vřeteno zakončeno dlouhou a větvenou úponkou, lístky krátce řapíčkaté, eliptické, vejčité nebo okrouhlé, na vrcholu s nasazenou špičkou, lysé, palisty zubaté, půlměsíčité. Květenství řapíkaté, s až 30 květy, květy krátce stopkaté, 15 až 18 mm velké, bílé, naběhlé do fialova nebo do růžova a s fialovým žilkováním. Kvete v VI až VIII.
STANOVIŠTĚ:
Světlé lesy, podél lesních cest, paseky, okraje lesů, křoviny, sutě, preferuje půdy zásadité, vápnité, středně hluboké, čerstvě vlhké, humózní, stanoviště polostinné až světlé, spíše chladnější.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR roztroušeně a místy hojně zejména v pahorkatinách a podhorských oblastech, v nížinách řidčeji. Celkově roste v Evropě vyjma Pyrenejského poloostrova, jihu Itálie a Řecka, na severu až po jižní část poloostrova Kola, na východě po Bajkal a střední Asii.
