Veronica persica - rozrazil perský
Slovensky: Veronika perzská
Čeleď: Plantaginaceae - jitrocelovité
POPIS:
Jednoletá, 10 až 50 cm vysoká bylina. Lodyha poléhavá, v horní polovině vystoupavá, oblá, chlupatá. Listy střídavé, dolní někdy vstřícné, řapíkaté, vejčité, hrubě pilovité, chlupaté. Květy jednotlivé v úžlabí listenů, květní stopky 1,5x až 2,5x delší než podpůrný listen, květy světle modré s tmavým žilkováním, 8 až 15 mm v průměru. Kvete v III až X.
STANOVIŠTĚ:
Pole, zahrady, vinohrady, rumiště, skládky, meze, podél cest, louky, roste na půdách vápnitých až silikátových, vlhkých až vysýchavých, výživných, humózních, hlinitých až hlinitopísčitých.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR od nížin po podhorských oblastí hojně, ve vyšších polohách jen roztroušeně. Druh je však původní v pohořích střední Asie od severního Íránu až po Himaláj, do Evropy byl zavlečen počátkem 19. století, v současnosti roste v mírných pásmech téměř celého světa.
