Lychnis flos-cuculi - kohoutek luční

Čeleď: Caryophyllaceae - hvozdíkovité (silenkovité)

Rod

Lychnis zahrnuje 20 až 30 druhů, které rostou v mírném pásmu severní polokoule.

Popis:

Dvouletá až vytrvalá bylina, 20 až 60 cm vysoká. Lodyha přímá. Přízemní a dolní lodyžní listy úzce podlouhlé až obkopinaté, na bázi klínovité nebo v řapík zúžené, střední a horní lodyžní listy menší a přisedlé. Květenství je vidlan, květy tmavě růžové až červené, korunní lístky 4klané. Kvete v V až VII.

Stanoviště:

Vlhké až mokré louky, příkopy, světliny, mokřady, preferuje půdy hluboké, výživné, humózní, hlinité, s neutrální až mírně kyselou reakcí, na lukách se vyskytuje na nejvlhčích místech, je ukazatelem vysoké hladiny podzemní vody.

Rozšíření:

V ČR od nížin až do hor hojně, v nejvyšších oblastech jen ojediněle, v důsledku přeměny luk v ornou půdu a v důsledku meliorace však nalezišť ubývá. Celkově roste v Evropě včetně Islandu, v západní a střední Sibiři, druhotně rozšířen v Severní Americe.

Léčitelství:

Sbírá se kvetoucí nať (Herba lychni) a to v červnu až červenci.
Obsahuje saponiny, trochu alkaloidů, vitamin C, třísloviny a zřejmě i nějaké fytoncidy, z hlediska chemického však není dokonale prozkoumána.
Tlumí děložní krvácení (užívá se proto při dlouhé nebo silné menstruaci), podporuje vykašlávání (lze využít např. při léčbě bronchitidy), lihové tinktury působí značně antibioticky (zejména na streptokoky, zlatý stafylokok a proteus vulgaris), zevně se užívá na hojení ran a bércových vředů, údajně působí i jako antirevmatikum a prostředek zvyšující plodnost.
Informace v tomto odstavci čerpány z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 6.

Pěstování:

Byť ne často, přesto je občas kohoutek luční pěstován i na zahradách (zejména jeho plnokvěté odrůdy). Vyhovuje mu vlhká až bažinatá půda nebo umístění např. na břehu jezírka.

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

Další rostlina rodu Lychnis:
Lychnis viscaria Smolnička obecná