![]()
Herbář Wendys
|
|||||
| Úvod | Rostliny cizí | Květena česká | Slovník | Herbář 1899 | Software Herbář |
| Marrubium vulgare - jablečník obecnýČeleď: Lamiaceae - hluchavkovité (pyskaté)
RodMarrubium zahrnuje asi 30 druhů, které rostou v mírném pásmu Evropy a Asie, nejvíce ve Středomoří. Popis:Vytrvalá, 30 až 70 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, hranatá, vlnatě chlupatá, v dolní části někdy dřevnatějící a téměř lysá. Listy vstřícné, řapíkaté, vrásčité, vejčité až takřka trojúhelníkovité, na okraji vroubkované, zejména na spodní straně hustě chlupaté. Květy uspořádány ve 20 až 50květých lichopřeslenech vyrůstajících v úžlabí horních listů, kalich hustě chlupatý, 10cípý, cípy nazpět ohnuté, koruna bílá, 2pyská, horní pysk vzpřímený, dvoulaločný, dolní pysk se 2 krátkými postranními cípy a jedním středním, oproti postranním cca 3x delším cípem. Tyčinky nevyčnívají z korunní trubky. Kvete v VII až IX. Stanoviště:Okolí obcí, podél cest, rumiště, suché pastviny a stráně, štěrkoviště, kamenitá místa, na půdách sušších, lehkých, propustných, výživných, vápnitých, hlinitopísčitých až písčitých, stanoviště světlé. Rozšíření:Původní pravděpodobně jen ve Středomoří, ale už v dávných dobách byl zavlečen či zplaněl i v jiných částech světa, včetně ČR. V současnosti u nás trvale roste zejména v teplých oblastech, jinde zpravidla jen zplaněle z kultury. Celkově roste v Evropě na severu až po střední Švédsko a sever Ukrajiny, na východě po Blízký Východ a Střední Asii, zavlečen byl i do Severní a Jižní Ameriky, do Austrálie a na Nový Zéland. Léčitelství:Sbírá se nať (Herba marrubii albi), jejíž nezdřevnatělé části se odřezávají na počátku květu. Suší se v tenkých vrstvách ve stínu, při umělém sušení nesmí teplota překročit 35 °C. Jablečník v Českém herbáři z roku 1899:Jablečník (Marrubium) roste na suchoparech u cest, zdí, plotů, v rumu; rostlina má silnou vůni, chuť ostrou, hořkou; obsahujeť etherický olej a již za dávných časů užívalo se jí co léku proti souchotinám. Také působí dobře při nepravidelné čmýře, při zácpě, žloutence a při jaterních neduzích. Šťáva její smíchá se k tomu účelu s medem ; s růžovým olejem smíchaná účinkuje dobře proti ušním bolestem. Odvar, thé upravuje se z rostliny sušené; syrup připraví se z 1 Ib. cukru a sice na 2 žejdlíky. Užívá se s prospěchem proti kašli. Šťáva z listí smíšená s růžovým nebo dřevěným olejem, nakapaná do uší, působí dobře proti ušním bolestem. Extrakt výborný lisuje se lisem. Thé či odvar, jakož i šťáva zhuštěná považují se za lék proti bledničce. Včelaři váží si rostliny proto, že její květ obsahuje mnoho medu. Ve zvěrolékařství užívá se proti neduhům žaludečním, spojeným s podrážděností sliznic, kde se nehodí léky hořké, zejména hořec. Účinek byliny té podobá se účinku kuklíku, jenom že jest trochu slabší. [přejít do tohoto starého herbáře] Poznámky návštěvníků těchto stránek:tono napsal(a) 24.6.2010, 15:49 hod.: Práve som si jablčník dopestoval vysiatím , to znamená ,že má tak 2 mesiace .Poradí niekto ako v akej vzdialenosti ho vysadiť do záhradky? [reagovat] gasti napsal(a) 7.8.2009, 20:35 hod.: Osvědčené je pití při dně a vůbec nemocech látkové výměny.Velice universální bylinka ikdyž chuťově dost hořká...ale co jest hořké prospívá srdci ![]() [reagovat] [napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]
Reklama na tomto webu
|