Galeopsis tetrahit - konopice polní

Slovensky: Konopnica napuchnutá

Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité (pyskaté)

 

POPIS:

Jednoletá, 50 až 120 cm vysoká bylina. Lodyha větvená, chlupatá (zejména pod uzlinami) s červenými žlázkami, na uzlinách ztlustlá. Listy řapíkaté, čepel vejčitě kopinatá až vejčitá, zubatá, chlupatá. Květy v 8 až 16květých, hustých lichopřeslenech, které jsou v počtu 2 až 8 nad sebou. Kalich dvoupyský, trubka chlupatá, koruna rovněž chlupatá, bílá, žlutavá nebo růžovofialová až růžová, na bázi středního laloku dolního pysku bledě žlutá skvrna s purpurovou kresbou. Kvete v VII až X.
Konopice polní vznikla zřejmě křížením konopice pýřité a konopice sličné, přičemž se počet chromozómů zdvojnásobil.

STANOVIŠTĚ:

Světlé lesy a jejich okraje, lesní mýtiny a paseky, příkopy, křoviny, meze, rumiště, okolí lidských sídel, pole, preferuje půdy sušší, lehčí, zásadité i kyselé.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR hojně na celém území, celkově roste v Evropě na západě od Irska, Velké Británie a Islandu, na východě po Ukrajinu a evropskou část Ruska, na jihu do Itálie vyjma nejjižnějších částí a severního Balkánu a na severu ve Skandinávii až za polární kruh. Zavlečena byla do Severní Ameriky.

LÉČITELSTVÍ:

Sbírá se kvetoucí nať, která se suší ve stínu, za umělého sušení by teplota neměla přesáhnout 40 °C. Droga je známa také pod lidovými názvy litevské koření, litevský čaj nebo souchotinové koření.
Obsahuje kyselinu křemičitou a křemičitany, třísloviny, neutrální a kyselé saponiny, hořký glykosid, trochu silice, pektinové látky, vosk, pryskyřice, cukr, éterické oleje, flobafen a minerální látky.
Droga podporuje regeneraci organizmu (zejména ve vazivové tkáni), napomáhá hojení v oblasti plic (katar dýchacích cest), sliznic i na pokožce, rozpouští hleny, působí močopudně a protizánětlivě, podporuje rozpad močových kamenů, reguluje krevní tvorbu, takže ji lze jako pomocného léčiva použít např. při leukémii nebo chudokrevnosti, osvědčila se i při otocích či bolestech v oblasti sleziny, zejména v minulosti se konopice užívalo při léčbě plicní či střevní tuberkulózy.
Podává se obvykle ve formě odvaru (2 čajové lžičky drogy se přelijí 1/4 l vařící vody, luhuje se 10 minut, pije se 3x denně, odvar možno dosladit medem), ale i ve formě prášku, jenž se užívá buď ústy nebo se šňupe. Při léčbě tuberkulózy se doporučuje brát mléčný odvar. Na špatně se hojící rány se aplikuje zevně ve formě obkladu.

Přidat komentář