Taxus baccata - tis červený

Čeleď: Taxaceae - tisovité

Rod

Taxus zahrnuje 8 druhů, z nichž 7 roste na severní polokouli a 1 v Indonésii.

Popis:

Pomalu rostoucí, často vícekmenný, až 20 m vysoký keř nebo strom. Borka tenká, odlupující se v tenkých šupinách, zprvu načervenalá, později hnědošedá. Jehlice čárkovité, 20 až 35 mm dlouhé a asi 2 mm široké, na vrcholu zašpičatělé, na bázi v kratičký řapík zúžené, opadávající ve stáří 4 až 10 let. Květy jednotlivé, vyrůstají v úžlabí jehlic, samčí kulovité, 3 až 4 mm v průměru, žluté, samičí jen 1 až 2 mm velké, zelené, podobné listovým pupenům. Semena obklopena červeným dužnatým míškem o průměru 8 až 10 mm. Kvete v III až IV.
Tis se dožívá stáří okolo 300 let, jen zřídka více.

Stanoviště:

Jako podrost v listnatých lesích, na půdách humózních, čerstvě vlhkých, zásaditých (zejména vápnitých), stanoviště stinné (špatně snáší rychlé změny intenzity světla.)

Rozšíření:

V ČR roztroušeně až vzácně, nejvíce v pahorkatinách až podhorských oblastech. Celkově roste v Evropě od Britských ostrovů až po Karpaty a pobaltské republiky, na severu po jih Skandinávie, na jihu převážně jen v horách (v Alpách do nadmořských výšek až 1400 m), vyskytuje se hlavně v oblastech teplého oceánského proudění s mírnými zimami. Dále roste na severu Afriky, na Kavkaze a v Malé Asii.

Jedy:

Vyjma míšku obalujícího semena a dřeva je celá rostlina prudce jedovatá. Obsahuje směs přibližně 10 jedovatých pseudoalkaloidů souhrnně pojmenovaných jako taxin, jehož obsah v jehlicích se pohybuje od 0,6% do 2% (nejvíce jej obsahují v lednu, nejméně v květnu). V mladých výhoncích, kůře a semenech je dále přítomen alkaloid milosin, trochu efedrinu, glykosid taxatin a taxakatin, rhodaxanthin, lykopin, seaxanthin, sacharosa, rafinosa, kyselina gallová, hořčiny, bisflavonoidy (skiadopitysin, kyaflavon), steroly a jiné látky.
Otravy tisem se projevují zvracením, bolestí žaludku, průjmem, křečemi, slabým pulsem, v těžších případech i bezvědomím, po němž může následovat smrt. Vzhledem k tomu, že taxin se velmi rychle vstřebává z trávícího ústrojí, může smrt přijít doslova během několika minut po požití rostliny. V případě otravy je nezbytně nutné okamžitě přivolat lékařskou pomoc.
Tis je jedovatý i pro řadu zvířat, např. pro koně, mezka, skot, ovce, prasata, drůbež aj., naopak pro hmyz a většinu divokých ptáků je tis zřejmě zcela neškodný (někteří ptáci pojídají míšky a šíří semena trusem).

Léčitelství a lékařství:

Dříve byl tis používán proti vzteklině, střevním parazitům, proti hadímu uštknutí a zejména jako prostředek vyvolávající potrat. V současnosti jsou však tisové drogy považovány za zastaralé a značně nebezpečné.
Z jehlic tisu se vyrábí cytostatikum taxol, jenž se užívá např. při karcinomu vaječníku, prsu či plic.

Jiné užití:

Tisové dřevo, které je tvrdé, pružné a trvanlivé, bylo v minulosti užíváno k výrobě luků, kuší, nožů a hřebenů, napuštěno černou barvou bylo pod názvem německý eben užíváno při výrobě nábytku, kořenovými dýhami se vykládaly truhlářské výrobky, používalo se na výrobu příborů, některých dechových hudebních nástrojů, píp atd. Protože v současnosti již není tis ani zdaleka tak běžný, jak býval v minulosti, je i jeho dřevo nyní užíváno spíše výjimečně.

Pěstování:

Tis bývá velmi často pěstován v parcích a to v několika kultivarech, které se liší tvarem (sloupovitý či široký vzrůst, převislé větve atd.), délkou jehlic či barvou míšek (cv. Lutea se žlutou míškou). Je možné jej tvarovat a vzhledem k tomu, že roste velmi pomalu, udržuje si daný tvar po mnoho let. Vyhovuje mu stinné umístění a dobře snáší i městské znečištěné ovzduší. Půda by měla být čerstvě vlhká, zásaditá a humózní. Množí se semeny nebo koncem léta stonkovými řízky, což je u okrasných forem jediný možný způsob množení.

Tis v Českém herbáři z roku 1899:

Tis (Taxus baccata), strom 20 -30 st. vysoký, roste v zahradách, sází se do živých plotů. Semeno má podlouhlé, vejčité, černavé a velmi tvrdé. Dříví tvrdé jest velmi vážené. — Všecky části stromu toho mají moc omamující, a proto co léku potřebí ho užíti s největší opatrností.

Z ovoce připravený syrup užívá se proti prsní chorobě; čerstvé letorostky proti břišním obtížím všeho druhu. Suší se v stínu; z půl litru připraví se šálek thé, jež vaří se asi 5 minut; musí vždy býti čerstvé.

Působí dobře při záškrtu a zapálení v krku, při čemž na prsa náplasť se položí. — Jahody slouží dobře slepicím.

Jindy dřevo užívalo se proti vzteklině. — Pro zvířata jest tis prudkým jedem.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy