Echium vulgare - hadinec obecný

Čeleď: Boraginaceae - brutnákovité (drsnolisté)

Rod

Echium zahrnuje asi 50 druhů, které rostou zejména ve Středozemí a jižní Africe.

Popis:

Dvouletá až vytrvalá bylina s dlouhým kůlovitým kořenem, který může dorůstat délky až 250 cm. V prvním roce hadinec vytváří listovou růžici a v druhém roce květenství. Lodyha je silná, přímá, červeně až fialově naběhlá, s hustými odstálými chlupy, a s délkou 30 až 100 cm, někdy 120 cm. Listy podlouhle kopinaté a chlupaté, přízemní řapíkaté, lodyžní menší, zúženou bází přisedlé. Květy nejprve červené nebo růžové, později modré, vzácně bílé - změna barvy květů je vyvolána změnou stupně kyselosti buněčné šťávy: V mladých květech je buněčná šťáva kyselá a ve starších je neutrální až alkalická, což vyvolává změnu barvy, přestože barvivo je stále stejné.
České rodové jméno hadince bylo odvozeno z tvaru květů a z nich vyčnívajících tyčinek, které připomínají hadí jazyk.

Stanoviště:

Příkopy, okraje cest, železniční náspy, rumiště, haldy průmyslových odpadů, pole, suché stráně, lomy. Roste na vysýchavých až čerstvě vlhkých , lehkých, štěrkopísčitých až hlinitojílovitých půdách.

Rozšíření:

V ČR od nížin až do podhorských oblastí hojně, ve vyšších polohách jen ojediněle nebo přechodně. Celkově roste v celé Evropě vyjma arktických oblastí a na západní Sibiři, zavlečen byl do Severní Ameriky.

Léčitelství:

Obsahuje alkaloidy (cynoglossin, konsolicin, konsolidin aj.), cholin, allantoin a sliz.
Sbírá se kvetoucí nať (Herba echii vulgaris).
V současnosti se hadince užívá téměř výhradně pouze zevně a to ve formě obkladů k léčbě křečových žil, ve formě koupelí při revmatismu, omývání odvarem se osvědčilo na některé kožní nemoci. Vzhledem k tomu, že přítomné alkaloidy působí mírně toxicky na játra, nedoporučuje se vnitřní užití drogy (dříve se aplikovala vnitřně zejména na peptické vředy, na zanícené sliznice trávícího nebo dýchacího ústrojí či při bronchitidě).
Informace v tomto odstavci převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 2.

Hadinec v Českém herbáři z roku 1899:

Hadinec (Echium), a sice obecný (E. vulgare). Kořen ozimý, dlouhý, vřetenovitý, vypouští lodyhu 2 st. vysokou, vztyčenou; listy na rubu plstnatopýřité na způsob růže rozložené; na nejhořejším dílu lodyhy jsou hrozny střídavé, květy bílé, modré, červené. Roste po celé Evropě.

Kořen sliznatý a nať i semeno potřebuje se co lék ; dobytek nežere nať. Semeno má podobu hlavy hadí. Kořen, nať a semeno chladí a obměkčují.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]