Bistorta major - rdesno hadí kořen (hadí kořen větší)

Čeleď: Polygonaceae - rdesnovité

Rod

Bistorta zahrnuje asi 50 druhů, které rostou zejména v mírném a subtropickém pásmu severní polokoule.

Popis:

Vytrvalá, 20 až 120 cm vysoká bylina. Lodyha přímá nebo vystoupavá, nevětvená, zakončená jediným lichoklasem. Přízemní listy podlouhlé, vejčité nebo kopinaté, špičaté, na bázi uťaté nebo mělce srdčité, celokrajné, řapík křídlatý. Lodyžní listy kopinaté až vejčité, na bázi klínovité nebo mělce srdčité, krátce řapíkaté, pouze horní listy přisedlé. Lichoklas hustý, válcovitý, na vrcholu tupý, květy jen 3 až 4 mm dlouhé, růžové, občas bílé, s nápadně vyčnívajícími tyčinkami. Kvete v V až VIII.

Stanoviště:

Vlhké louky, rašelinné louky, slatiny, světlé lužní lesy, břehy potoků, na půdách kyselých, s vysokou hladinou spodní vody.

Rozšíření:

V ČR roztroušeně až hojně, místy však vzácný nebo zcela chybí, nejčastěji v pahorkatinách, v teplých oblastech vzácně. Celkově roste v subarktickém a mírném pásmu Eurasie, v Evropě ale chybí na Islandu, v severní Skandinávii a ve Středozemí.

Léčitelství:

Obsahuje třísloviny katechinového, galového a elagového typu (celkem asi 15 až 20%), flobafen, bistortovou červeň, bílkoviny, škroby, sliz, pektin, v nati významné množství kyseliny křemičité.
Sbírá se oddenek (Rhizoma bistortae) a to na jaře a na podzim, občas se sbírá i nať a to v době květu. Očištěný oddenek se suší na slunci nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C.
Droga působí svíravě, užívá se zejména proti průjmům a vnitřnímu krvácení. Působí též desinfekčně, ve formě obkladů se užívá na zahnisané rány nebo zanícené vředy. Bývá rovněž účinná při některých formách leukémie, při anémii, při zánětu žil, jako kloktadlo se osvědčila pro zpevnění zubů či při zánětech v ústní dutině nebo hltanu.
Vnitřně se užívá ve formě prášku (2x až 4x denně na špičku nože) nebo ve formě nálevu (1 až 2 čajové lžičky řezané drogy na šálek vody, pije se 2x až 3x denně). Odvar, který mívá účinek razantnější, se užívá obvykle zevně, při vnitřním užití se pije jen po lžících.
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

Lucka napsal(a) 4.6.2011, 15:28 hod.:
Díky, už jsem zjistila co potřebuji, šťovík kyselý je existující rostlina a nejen lidový název nicméně je podobný a je také z čeledi rdesnovitých.

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy